Politický systém Chorvatska

Chorvatská republika je zastupitelská demokracie, parlamentní republika. Výkonnou moc zastává předseda vlády, Rada ministrů (vláda) a prezident. Chorvatský parlament (Sabor) je jednokomorový, může mít 100 až 160 poslanců, kteří jsou voleni na čtyřleté volební období. Prezident republiky je volen přímo občany, volba je dvoukolová, hlava státu je volena na pětileté funkční období a prezidentem nemůže být občan zvolen více než dvakrát za sebou.

Politické strany

  • Chorvatské demokratické společenství (Hrvatska demokratska zajednica, HDZ)
  • Chorvatští nezávislí demokraté (Hrvatski nezavisni demokrati, HND)
  • Chorvatská lidová strana (Hrvatska narodna stranka, HNS)
  • Chorvatská rolnická strana (Hrvatska seljačka stranka, HSS)
  • Chorvatská sociálně liberální strana (Hrvatska socijalno-liberalna stranka, HSLS)
  • Liberální strana (Liberalna stranka, LS)
  • Chorvatská strana práva (Hrvatska stranka prava, HSP)
  • Akce sociálních demokratů Chorvatska (Akcija socijaldemokrata Hrvatske, ASH)
  • Sociálně-demokratická strana – Chorvatská strana demokratických přeměn (Socijaldemokratska partija – Hrvatska stranka demokratskih promjena, SDP-HSDP)
  • Istrijský demokratický svaz (Istarski demokratski savez, IDS)
  • Pirátská strana Chorvatska (Piratska stranka Hrvatska)
  • Srbská národní strana (Srpska narodna stranka, SNS)

Chorvatští prezidenti

č. Jméno a příjmení Nástup do úřaduOdstoupení z úřaduKomentář
1. Franjo Tuđman 30. května 199010. prosince 1999první chorvatský prezident po získání nezávislosti, autoritativní politik, před ukončením mandátu zemřel
2. Vlatko Pavletić 10. prosince 19992. února 2000pouze dočasně
3. Zlatko Tomčić 2. února 200018. února 2000pouze dočasně
4. Stjepan Mesić 18. února 200018. února 2010
5. Ivo Josipović 19. února 201018. února 2015zvolen 10. ledna 2010
6. Kolinda Grabarová Kitarovićová 18. února 201518. února 2020
7. Zoran Milanović 18. února 2020dosudzvolen 5. ledna 2020

Odkazy

Literatura

  • HLOUŠEK, Vít. Chorvatsko: Mezi pokušením autoritarismu a evropskou integrací. In: Ladislav Cabada, a kol. Nové demokracie střední a východní Evropy : komparace politických systémů. Praha: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1388-1. S. 260–281. (česky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.