Chlorid platnatý

Chlorid platnatý
	Pevný chlorid platnatý
	Krystalová struktura β-chloridu platnatého
Obecné
Systematický název	Chlorid platnatý
Anglický název	Platinum(II) chloride
Německý název	Platin(II)-chlorid
Sumární vzorec	PtCl2
Vzhled	zelená pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS	10025-65-7
PubChem	2770
SMILES	Cl[Pt]Cl
InChI	1S/2ClH.Pt/h2*1H;/q;;+2/p-2
Vlastnosti
Molární hmotnost	265,99 g/mol
Teplota tání	581 °C
Teplota varu	rozkládá se
Hustota	6,05 g·cm−3
Rozpustnost ve vodě	nerozpustný
Bezpečnost
	; GHS05 ; GHS07 ; GHS08[1]; Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid platnatý je chemická sloučenina se vzorcem PtCl₂. Jde o důležitý prekurzor pro přípravu dalších sloučenin platiny. Existuje ve dvou krystalových formách, α-PtCl₂ je hnědozelený, β-PtCl₂ je tmavě červený, obě formy jsou nerozpustné ve vodě, ale dobře se rozpouští v kyselině chlorovodíkové za tvorby [PtCl₄]²⁻.[2]

Struktura

Strukturně je podobný chloridu palladnatému. Tyto chloridy existují v polymerní formě (α) a šesterečné (β) struktuře. β forma po zahřátí na 500 °C přechází na formu α. V obou formách jsou atomy platiny koordinovány ke čtyřem chloridovým iontům. Každý chlorid je koordinován ke dvěma atomům platiny.

Příprava

β-PtCl₂ lze připravit zahříváním kyseliny hexachloroplatiničité na vzduchu na teplotu 350 °C:[3]

H₂PtCl₆ → PtCl₂ + Cl₂ + 2 HCl

Tato metoda se běžně používá, protože kyselinu hexachloroplatiničitou lze vyrobit přímo z kovové platiny. Vodný roztok H₂PtCl₆ lze také redukovat solemi hydrazinu, ale tato metoda je pracnější.

Ačkoliv PtCl₂ vzniká reakcí platiny s plynným chlorem, je obtížné zabránit vzniku chloridu platiničitého (PtCl₄). Ten se ale při teplotě nad 450 °C rozkládá zpět na chlorid platnatý a chlor:[4]

PtCl₄ → PtCl₂ + Cl₂

Využití

Většina reakcí chloridu platnatého vede k tvorbě komplexů s ligandy (L), během nich dochází k depolymeraci přerušením vazeb Cl-Pt-Cl:

PtCl₂ + 2 L → PtCl₂L₂

Tyto reakce mohou být matoucí, přídavkem amoniaku získáme zdánlivě PtCl₂(NH₃)₂, ale ve skutečnosti jde o Magnusovu zelenou sůl, [PtCl₄][Pt(NH₃)₄].

Mnoho komplexů platiny nachází praktické využití, např.:[5]

růžový K₂PtCl₄, široce rozšířený, ve vodě rozpustný derivát.
bezbarvý cis-PtCl₂(NH₃)₂, známý jako cisplatina.
bezbarvý cis-PtCl₂(P(C₆H₅)₃)₂, jednoduše krystalizovatelný komplex, který slouží k přípravě komplexů typu PtX(Cl)(P(C₆H₅)₃)₂ (X = H, CH₃, atd.).

Některé z těchto látek jsou zajímavé pro homogenní katalýzu v organické chemii nebo jako léčiva.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Platinum(II) chloride na anglické Wikipedii.

Platinum(II) chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
GREENWOOD, NORMAN NEILL. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 8085427389, ISBN 9788085427387. OCLC 320245801 S. 1428.
KERR, George T.; SCHWEIZER, Albert E.; DONNO, Theodore Del. β-Platinum(II) Chloride. Příprava vydání Daryle H. Busch. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 9780470132517, ISBN 9780471077152. DOI 10.1002/9780470132517.ch14. S. 48–49. DOI: 10.1002/9780470132517.ch14.
WÖHLER, Lothar; STREICHER, S. Über das Beständigkeitsgebiet von vier wasserfreien Platinchloriden, über die Flüchtigkeit des Metalls im Chlorgas und die Darstellung sauerstoff-freien Chlors. Berichte der deutschen chemischen Gesellschaft. 1913-4, roč. 46, čís. 2, s. 1591–1597. Dostupné online [cit. 2019-10-04]. DOI 10.1002/cber.19130460252. (německy)
COTTON, S. A. (SIMON A.), 1946-. Chemistry of precious metals. 1. vyd. London: Blackie Academic & Professional xii, 374 pages s. ISBN 0751404136, ISBN 9780751404135. OCLC 37752084
HU, Xi; LI, Fangyuan; NOOR, Nabila. Platinum drugs: from Pt(II) compounds, Pt(IV) prodrugs, to Pt nanocrystals/nanoclusters. Science Bulletin. 2017-4, roč. 62, čís. 8, s. 589–596. Dostupné online [cit. 2019-10-04]. DOI 10.1016/j.scib.2017.03.008. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Chlorid platnatý na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[pubchem_cid_2770-1] Platinum(II) chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)

[2] GREENWOOD, NORMAN NEILL. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 8085427389, ISBN 9788085427387. OCLC 320245801 S. 1428.

[3] KERR, George T.; SCHWEIZER, Albert E.; DONNO, Theodore Del. β-Platinum(II) Chloride. Příprava vydání Daryle H. Busch. Hoboken, NJ, USA: John Wiley & Sons, Inc. Dostupné online. ISBN 9780470132517, ISBN 9780471077152. DOI 10.1002/9780470132517.ch14. S. 48–49. DOI: 10.1002/9780470132517.ch14.

[4] WÖHLER, Lothar; STREICHER, S. Über das Beständigkeitsgebiet von vier wasserfreien Platinchloriden, über die Flüchtigkeit des Metalls im Chlorgas und die Darstellung sauerstoff-freien Chlors. Berichte der deutschen chemischen Gesellschaft. 1913-4, roč. 46, čís. 2, s. 1591–1597. Dostupné online [cit. 2019-10-04]. DOI 10.1002/cber.19130460252. (německy)

[5] COTTON, S. A. (SIMON A.), 1946-. Chemistry of precious metals. 1. vyd. London: Blackie Academic & Professional xii, 374 pages s. ISBN 0751404136, ISBN 9780751404135. OCLC 37752084

[6] HU, Xi; LI, Fangyuan; NOOR, Nabila. Platinum drugs: from Pt(II) compounds, Pt(IV) prodrugs, to Pt nanocrystals/nanoclusters. Science Bulletin. 2017-4, roč. 62, čís. 8, s. 589–596. Dostupné online [cit. 2019-10-04]. DOI 10.1016/j.scib.2017.03.008. (anglicky)