Chlorid platiničitý

Chlorid platiničitý
	Struktura chloridu platiničitého
Obecné
Systematický název	Chlorid platiničitý
Anglický název	Platinum(IV) chloride
Německý název	Platin(IV)-chlorid
Sumární vzorec	PtCl4
Vzhled	červenohnědý prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS	13454-96-1
PubChem	26031
SMILES	[Pt+4].[Cl-].[Cl-].[Cl-].[Cl-]
InChI	1/4ClH.2Pt/h41H;;/q;;;;2+2/p-4
Vlastnosti
Molární hmotnost	336,89 g/mol
Teplota tání	370 °C (rozklad)
Hustota	4,303 g·cm−3 (bezvodý); 2,43 g·cm−3 (pentahydrát)
Rozpustnost ve vodě	58,7 g/100 g (bezvodý)
Bezpečnost
	; GHS05 ; GHS06 ; GHS07 ; GHS08[1]; Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid platiničitý je chemická sloučenina se vzorcem PtCl₄, je to červenohnědá pevná látka.[2]

Příprava a reakce

Chlorid platiničitý se připravuje nejčastěji zahříváním kyseliny hexachloroplatiničité, která se získává rozpouštěním platiny v lučavce královské:

H₂PtCl₆ → PtCl₄ + 2 HCl

Po odstranění nadbytku kyseliny krystaluje z roztoku chlorid platiničitý ve formě červených krystalů pentahydrátu PtCl₄·5H₂O,[3] který lze dehydratovat zahříváním na teplotu nad 300 °C v proudu suchého chloru. Pentahydrát je stabilní a slouží jako komerční forma PtCl₄.[4]

Působením vodných roztoků hydroxidů vzniká hexahydroxoplatiničitý ion [Pt(OH)₆]²⁻. Zahříváním uvolňuje chlor a vzniká chlorid platnatý:

PtCl₄ → PtCl₂ + Cl₂

Struktura

Chlorid platiničitý se skládá z oktaedrických jednotek PtCl₆, které tvoří polymer. Polovina chloridů je můstkových a propojuje atomy platiny. Rozpouštění PtCl₄ je možné pouze pokud dojde k přerušení můstkových vazeb Pt-Cl. Přídavkem HCl vzniká H₂PtCl₆. Známe i adukty typu cis-PtCl₄L₂, ty se ale nejčastěji připravují oxidací platnatých solí.

Struktura polymerního PtCl₄

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Platinum(IV) chloride na anglické Wikipedii.

Platinum tetrachloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
GREENWOOD, NORMAN NEILL. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 8085427389, ISBN 9788085427387. OCLC 320245801 S. 1426–1428.
NEWTH, George Samuel. A text-book of inorganic chemistry. Bombay: Longmans, Green, and co., 1920. 724 s. S. 694.
HRSG. VON GEORG BRAUER. UNTER MITARB. VON M. BAUDLER. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie / 3.. 3., umgearb. Aufl. vyd. Stuttgart: Enke XIV, Seite 1408 -2113 s. ISBN 3432878230, ISBN 9783432878232. OCLC 310719495 S. 1709.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Chlorid platiničitý na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[pubchem_cid_26031-1] Platinum tetrachloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)

[2] GREENWOOD, NORMAN NEILL. Chemie prvků. Sv. 1.. 1. vyd. vyd. Praha: Informatorium 793 s., 1 příl s. ISBN 8085427389, ISBN 9788085427387. OCLC 320245801 S. 1426–1428.

[3] NEWTH, George Samuel. A text-book of inorganic chemistry. Bombay: Longmans, Green, and co., 1920. 724 s. S. 694.

[4] HRSG. VON GEORG BRAUER. UNTER MITARB. VON M. BAUDLER. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie / 3.. 3., umgearb. Aufl. vyd. Stuttgart: Enke XIV, Seite 1408 -2113 s. ISBN 3432878230, ISBN 9783432878232. OCLC 310719495 S. 1709.