Charles de Moreau

Opakovaně se v literatuře uvádí jako Moreauovo rodiště Paříž, protože je zapsáno v úmrtní matrice.[2] Roku 2014 však bylo prameny doloženo, že se narodil ve vesnici Rimaucourt, v départementu Haute-Marne[3] Nejdříve vystudoval v Paříži architekturu u Jeana Truffauta. Malířem se vyškolil rovněž v Paříži, v ateliéru slavného portrétisty Jacquesa-Louise Davida. Vyučoval pak několik let malbu v Louvru. Kariéru architekta zahájil ve Francii.

Již roku 1803 však s manželkou Adelaide a dvěma dětmi přesídlil do Vídně, kde se usadil na předměstí Alsergrund, zakoupil rybí tržiště a podle vlastního projektu si tam dal postavit budovu Dianiných lázní (Dianabad). Vstoupil do služeb knížete Mikuláše II. Esterházyho jako jeho dvorní architekt. Proslavil se monumentální přestavbou jeho rodového sídla v Eisenstadtu. Na návrh knížete Metternicha byl roku 1812 jmenován členem Akademie výtvarných umění ve Vídni a od Vídeňského kongresu v roce 1815 se věnoval především projektům pro objednavatele z Rakouské monarchie. V jeho ateliéru se vyučil například moravský architekt Josef Esch.[4] K stáru opět projevil zájem o obchodní podnikání, v Leopoldstadtu zakoupil trh s rybami a přestěhoval se tam. Za své zásluhy byl povýšen na rytíře čestné legie.

Zemřel v 82 letech na mozkovou mrtvici a byl pohřben na vídeňském předměstském hřbitově ve Währingenu.

• přestavba zámku Esterházy v Eisenstadtu (1805–1815), s projektem parku se sloupovým chrámem kněžny Leopoldiny (Leopoldinentempel, se sochou kněžny od Antonia Canovy ), terénními úpravami, vodotrysky, grottou a glorietem
• rozšíření knížecího sídla Esterházyů ve Vídni, Naglergasse 9 (1805–1820)
• Palác knížat Lubomirskich ve Vídni, Mölker Bastei (1806–1809); zbořen
• Apollonův sál ve Vídni, Zieglergasse 17, (1808)
• Dianina lázeň ve Vídni (1808–1810)
• Pohřební kostel rodiny Esterházyů, Nagyganna, okres Veszprém (1808–1818)
• Palác Pálffy ve Vídni, Wallnerstraße 6, (1809–1813)
• Přestavba zámku Esterházy, Csákvár (1810–1814)
• Palác rodiny Erdödy ve Vídni, (1812); 1956 zbořen
• Hala Metternichovy zahrady ve Vídni, Rennweg (1814)
• Hlavní budova Technické university ve Vídni, Karlsplatz, (1816–1818)
• Nový zámek Werianda Windischgrätze ve Vintířově (1817-1823)
• Prodejní prostory porcelánky ve Vídni, Porzellangasse 52, (1818); 1867 přestavěny
• Palác Gentz ve Vídni, Währinger Straße 169–171, (1819); po roce 1918 přestavěn
• Lázně Frauenbad a Karolinenbad, Baden (1820–1821); 1876 silně přestavěny
• Palác knížete Šternberka ve Vídni, Ungargasse 43, (1820–1821), na půdorysu písmene U, zahrada zanikla pozdější uliční zástavbou
• Rakouská národní banka (Oesterreichische Nationalbank) ve Vídni, Herrengasse 17, (1821–1823)