Charicléa Hohenlohe

Narodila se roku 1863 v Paříži jako nejstarší ze čtyř dětí Heleny z rodiny Sinů a řeckého velvyslance ve Vídni Gregoria knížete Ypsilantiho. Jejím pradědečkem byl první baron Jiří Šimon Sina a dědečkem jeho syn Šimon Jiří Sina.[1] Charicléa Ypsilanti se 10. ledna 1882 ve Vídni provdala za bavorského prince Filipa Arnošta z Hohenlohe-Schillingfürstu, který byl nejstarším synem pozdějšího německého kancléře Chlodwiga zu Hohenlohe-Schillingsfürst.[3] Roku 1883 se manželům měla narodit první dcera Stephanie, zemřela však při porodu. V roce 1885 rodina přesídlila do Poděbrad a usadila se na poděbradském zámku. Po smrti Jiřího Siny roku 1876 panství zdědila jeho manželka baronka Ifigenie, která panství odkázala svým čtyřem vnoučatům, potomkům kněžny Heleny Ypsilanti.[4] Roku 1886 tak Charicléa s manželem získali čtvrtinu poděbradského panství, přičemž Filip Arnošt Hohenlohe byl závětí určen správcem panství a roku 1903 ostatní vlastníky vyplatil.[3]

Rodina si pro své potřeby zámek upravila. Kněžna Charicléa obývala druhé patro zámeckého křídla nad Labem a na zahradě nechala vystavět vyhlídkovou terasu.[2] Poděbrady si manželé oblíbili. Dcera Marie (*1886) zemřela v lednu 1897 na zánět slepého střeva.[1][5] V roce 1911 kněžna onemocněla rakovinou a kvůli léčbě z Poděbrad odjela. Zemřela dne 22. června 1912 v sanatoriu v Mnichově.[5] Po smrti byla pohřbena podle řeckého ritu na knížecí hřbitov rodu Hohenlohe nacházející se v zámeckém parku v Schillingsfürstu.[1] Pohřbu se účastnila tříčlenná poděbradská delegace vedená starostou města Janem Kvíčalou.[2]

Budova někdejší opatrovny v Proftově ulici

Kněžna s manželem byli silně věřící katolíci a po příchodu do Poděbrad se stali velkými mecenáši chudých. Z výnosu panství byla financována nadace pro poděbradský okresní chudinský fond, z níž se každoročně vyplácelo 418 zlatých.[6] Manželé také cestou do kostela rozdávali almužny, o vánocích dávali peněžní a jiné dary, chudým věnovali obnošené šatstvo a zámecká kuchyně pro ně zčásti vařila, a to včetně celého místního chudobince.[2]

Roku 1892 se kněžna rozhodla zřídit opatrovnu pro děti s místních chudých dělnických rodin.[7] Pro opatrovnu koupila dům čp. 31 na Nymburském předměstí a nákladem 5000 zlatých jej opravila a následně finančně podporovala její provoz. Opatrovna byla slavnostně vysvěcena 24. srpna 1892 a v budově fungovala následujících 14 let. Roku 1906 se přesunula do nového domu v Proftově ulici čp. 309/III, který kněžně pro opatrovnu věnovala rodina stavitele Profta. Tam opatrovna zůstala až do svého zániku v 50. letech 20. století. Později byla v domě zřízena mateřská škola.[2]

Kněžna Chariclea dále podpořila vznik místního muzea, kterému věnovala několik cenných exponátů, včetně souboru 47 sochařských karikatur Jeana-Pierra Dantana Poděbradské Dantorama.[2] Jde o nejrozsáhlejší mimofrancouzský soubor Dantanových karikatur.[8]

Pamětní deska na bývalé opatrovně v Proftově ulici připomíná darování budovy Františkem a Johannou Proftovými

Jeden z pramenů Poděbradky je pojmenován Chariclea. Na budově bývalé opatrovny v Proftově ulici je dodnes umístěna pamětní deska připomínající darování domu chudinské opatrovně.