Chřestýšek malý

Chřestýšek malý je zvířetem nearktické oblasti, jeho areál rozšíření sahá od Velkých jezer přes Velké planiny (střed a jih), pobřeží Texasu až do Mexika (severovýchod). Biotop druhu závisí na místě, kde žije. Během podzimu až konce jara žije na vlhkých lužních stanovištích, přičemž obývá i mokřady či rašeliniště, po zbytek roku se přesouvá do vyšších poloh.

Chřestýšek malý patří mezi menší druhy chřestýšů, dosahuje velikosti 45 až 100, průměrně asi 70 cm; samci jsou větší než samice. Tvarem těla je to velký tlustý had se širokou srdcovitou hlavou. Na konci ocas vytváří chřestidlo, které však dosahuje malé velikosti a jeho chřestění spíše připomíná bzučení hmyzu. Zbarvení druhu je šedé, hnědošedé až světlehnědé, mohou se vyskytovat i černí jedinci. Tělo je poseto skvrnami. Spodní část těla má zbarvení temně šedé až černé. Zbarvení pomáhá chřestýškovi maskovat se. Had je vybaven tepločivými jamkami, pomocí kterých může detekovat svou kořist. Druh je jedovatý a při útoku vyklápí jedové zuby dopředu. Schopnost uštknout mají již mláďata. Jed je silný, ale druh má krátké jedové zuby, které mnohdy ani neprojdou oblečením, navíc vypouští jedu pouze málo; uštknutí obvykle není pro člověka smrtelné.

Chřestýšek malý je denní a aktivní poloviny března−dubna do konce října−začátku listopadu. Zimuje převážně sám, maximálně ve skupině do sedmi jedinců v norách vyhloubených raky či savci. Loví hlavně malé savce, oblíbenou kořistí jsou například hraboši nebo křečci bělonozí, konzumuje také vejce, žáby či ptáky, ale i jiné druhy hadů. Chřestýšci se rozmnožují mezi jarem až podzimem, většinou mezi květnem až červnem. Za asi 3,5 měsíce samice porodí asi 5 až 20 mláďat, která tráví pár dnů v blízkosti své matky, poté žijí samostatně. Pohlavní dospělosti je dosaženo mezi třetím a čtvrtým rokem života. V zajetí se had dožívá až 20 let. Mezi přirozené nepřátele patří například štíhlovka americká (Coluber constrictor), korálovka sedlatá (Lampropeltis triangulum), jestřábovití (Accipitridae), volavkovití (Ardeidae) a ze savců mýval severní (Procyon lotor) a liška obecná (Vulpes vulpes).

Nebezpečí představuje ztráta přirozeného prostředí, například vlivem zemědělství či odvodňováním mokřadů. Někde jsou hadi rovněž zabíjení lidmi. Vzhledem k velkému areálu rozšíření a velké populaci však Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje chřestýška malého za málo dotčený druh.