Cestice

Cestice (maďarsky Szeszta)[2] jsou obec na Slovensku v okrese Košice-okolí.

Cestice
Kostel reformované církve v Cesticích
Poloha
Souřadnice48°35′34″ s. š., 21°6′6″ v. d.
Nadmořská výška211 m n. m.
StátSlovensko Slovensko
Cestice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha13,0 km²
Počet obyvatel844 (2017)[1]
Hustota zalidnění64,8 obyv./km²
Správa
StarostaRóbert Grešo
Vznik1317
Oficiální webwww.cestice.com
Telefonní předvolba055
PSČ044 71
Označení vozidelKS
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Místopis

Obec se nachází v jižní části okresu Košice-okolí. Je vzdálena asi 9 kilometrů od státní hranice s Maďarskem. Nejbližšími obcemi jsou Čečejovce, které leží 3 kilometry západněji. a Komárovce, které se nacházejí 2 kilometry jihovýchodně.

Historie

Cestice jsou poprvé zmíněny v roce 1317 jako villa Zozta.[3] Název obce se v průběhu historie dále vyvíjel – v roce 1402 je obec uvedena jako Shesta, v 1773 jako Szeszta, Czesticze, v 1786 jako Seszta, Cschesztice av roce 1808 pod názvy Szeszta, Ceztice, Sestice. V soupisu obcí z roku 1863 se název obce uvádí ve tvaru Szeseka a od roku 1873 se používal už jen maďarský název Szeszta, který zůstal v platnosti až do rozpadu monarchie.[2]

V uherském geografickém lexikonu z roku 1851 je obec uvedena jako maďarsko-ruská (rusínská) s 849 obyvateli.[4] Statistika z roku 1910 vykazovala v Cesticích 639 obyvatel převážně maďarské národnosti.[5]

Po první světové válce připadla obec na základě Trianonské mírové smlouvy Československé republice. V meziválečném období se používal starší slovenský název z přelomu 18. a 19. století, který byl upraven podle platných pravopisných norem na Cestice. V listopadu 1938 po Vídeňské arbitráži připadla obec Maďarsku, ale po druhé světové válce se Cestice vrátily zpět do teritoria Československa.[2]

Obyvatelstvo

V roce 2001 žilo v Česticích 824 obyvatel, z toho bylo 411 Slováků (51,63 %), 376 Maďarů (47,24 %), 2 Češi (0,25 %) a 7 obyvatel s nezjištěnou, resp. jinou národností (0,88 %).[6]

Kultura a zajímavosti

Památky

  • Řeckokatolický kostel Ochrany Přesvaté Bohorodičky, jednolodní klasicistní stavba s půlkruhovým ukončením presbytáře a věží tvořící součást stavby ze začátku 19. století. Úpravami prošel v roce 1877. Interiér je zaklenut valenou a pruskou klenbou, svatyně konchou. Průčelí je členěno pilastry, lizénami a obloučkovým vlysem. Věž je ukončena střechou se zvonem.[8]
  • Kostel reformované církve, jednolodní pozdněklasicistní stavba s polygonálním ukončením presbytáře a předsunutou věží z let 18501867. Interiér je zaklenut zrcadlovou klenbou, v jejímž středu je štukový kalich v oblacích. Nacházejí se zde dvě protilehlé dřevěné empory a zděná kazatelna z roku 1867 se secesní rezonanční stříškou.[9] Fasáda kostela je členěna opěrnými pilíři a lizénami, okna jsou půlkruhově ukončena. Věž je členěna lizénovým rámováním a obloučkovým vlysem v prostoru pod korunní římsou a ukončena je střechou ve tvaru jehlanu.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cestice na slovenské Wikipedii.

  1. Počet obyvatel SR k 31. 12. 2019. Bratislava. 28. října 2020. Dostupné online.
  2. Názvy obcí Slovenskej republiky (Vývin v rokoch 1773 – 1997). [s.l.]: [s.n.] (slovensky)
  3. Vlastivedný slovník obcí na Slovensku, I. zväzok A-J. [s.l.]: [s.n.] (slovensky)
  4. Magyarország Geographiai Szótára. [s.l.]: [s.n.] (maďarsky)
  5. Sčítanie obyvateľov v krajinách uhorskej svätej koruny v roku 1910. [s.l.]: [s.n.] (maďarsky)
  6. Cestice - Vybrané výsledky zo sčítania v roku 1991 a 2001 [online]. Dostupné online. (slovensky)[nedostupný zdroj]
  7. Register nehnuteľných národných kultúrnych pamiatok [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. (slovensky)
  8. Cestice - Chrám Ochrany Presvätej Bohorodičky [online]. [cit. 2020-04-24]. Dostupné online. (slovensky)
  9. Cestice - Kalvínsky kostol [online]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.