Ceratopsidae

Všichni ceratopsidi byli čtyřnozí býložravci s charakteristicky rohatými hlavami a výraznými krčními „límci“.[1] Měli mohutnou hlavu s dobře vyvinutými rohy a obvykle vážili několik tun. Jejich biodiverzita (druhová rozmanitost) byla velmi vysoká.[2] Stejně jako ostatní neptačí dinosauři vymřeli na konci křídy, zhruba před 66 miliony let. Významná ornamentace lebečních límců ceratopsidů plnila zřejmě účel signalizační, nikoliv ale rozpoznávací, jak ukazuje studie z roku 2018.[3]

Nejtypičtějším a nejvíce charakteristickým znakem této skupiny je mohutná lebka s výrazným "límcem". Díky tomuto anatomickému prvku se někteří rohatí dinosauři stali suchozemskými živočichy s největší známou lebkou vůbec. Velmi dlouhou lebku najdeme například u rodů z tribu Triceratopsini, zejména se jedná o taxony Titanoceratops (2,65 m), Torosaurus (2,77 m) nebo Eotriceratops (3,0 m).[4]

Největším známým zástupcem této skupiny mohl být také původce fosilní stopy, popsané formálně jako ichnodruh Ceratopsipes goldenensis. Až 80 cm široká stopa byla popsána roku 1995 ze sedimentů souvrství Laramie v Coloradu a mohla patřit velkému jedinci triceratopse nebo torosaura o délce až 12 metrů a hmotnosti přes 12 tun.[5]

Ceratopsidi byli většinou stádní tvorové a tvořili zřejmě početné sociální skupiny. Tomu napovídá také fakt, že mnoho jejich druhů bylo popsáno i z velkých „lůžek kostí“ s pozůstatků stovek nebo dokonce tisíců jedinců (Styracosaurus, Centrosaurus ad.). Mezi největší ceratopsidy patřil Eotriceratops, dosahující délky možná až přes 10 metrů. Většina druhů však dosahovala délky v rozmezí 5-8 metrů. Nejvýznamnějšími predátory těchto býložravců byli velcí tyranosauridi. Typickým znakem je velmi rychlý vývoj a vznik nových druhů ceratopsidů. Míra rychlosti jejich evoluce dokonce překonává míru rychlosti evoluce mnoha současných savců.[6]

Ceratopsidi byli značně rozšířenou skupinou ptakopánvých dinosaurů, známou především ze západu Severní Ameriky. Zatím je známý pouze jeden východoasijský rod - Sinoceratops z Číny. Možným asijským ceratopsidem je také rod Turanoceratops z Uzbekistánu.[7]

Jediným potenciálním zástupcem, známým z jižní polokoule, je argentinský rod Notoceratops (jediná dochovaná fosilie tohoto taxonu je však dnes již ztracena).[8]

Někteří badatelé, například britský paleo-umělec Mark Witton, předpokládají, že ceratopsidi snad občas vyhledávali i masitou stravu. Dle jeho názoru mohli například ohlodávat zdechliny za pomoci svých silných zobákovitých čelistí. Přímá fosilní evidence pro tuto hypotézu však zatím chybí.[9]

Podle některých paleontologů mohly být lebeční límce rohatých dinosaurů zaživa překryty mohutnými svaly. Pokud by tomu tak bylo, jednalo by se o největší svalovinu u suchozemských obratlovců vůbec. Novější výzkumy však takovou interpretaci nepodporují.[10]