Styracosaurus

Styracosaurus; Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 75,5 až 75 mil. let
	Model styrakosaura z polského Baltówa
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Reptilia);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	ptakopánví (Ornithischia);
Podřád	Cerapoda;
Infrařád	ceratopsové (Ceratopsia);
Nadčeleď	Ceratopsoidea;
Čeleď	Ceratopsidae;
Podčeleď	Centrosaurinae;
Tribus	Centrosaurini;
Rod	Styracosaurus; Lambe, 1913
Druhy
	S. albertensis Lambe, 1913; S. ovatus Gilmore, 1930; ?S. parksi Brown & Schlaikjer, 1937;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Styracosaurus („ještěr s bodci“) byl druhem býložravého dinosaura z čeledi Ceratopsidae, jež kulminovala obrovskými rohatými dinosaury, jakým byl např. Triceratops z úplného konce křídy. Objevil se také ve filmu Cesta do pravěku.

Období existence

Replika lebky styrakosaura, umístěná v expozici Zoologické zahrady ve Zlíně.

Styracosaurus byl pozdně křídovým rohatým dinosaurem. Žil před přibližně 75,5 až 75 miliony let (geologický stupeň/věk kampán). Fosilie tohoto rodu byly objeveny v sedimentech geologického souvrství Dinosaur Park. Jeho výskyt tedy spadal do období velkého početního i druhového rozmachu ceratopsidních dinosaurů na území současného západu Severní Ameriky. Své ekosystémy tak sdílel s několika dalšími druhy ceratopsidních dinosaurů.[1]

Rozměry

Při hmotnosti kolem 1,8 tuny byl tento bizarní ceratopsid dlouhý kolem 5,1 až 5,5 metru.[2][3] V plecích dosahoval výšky asi 1,8 metru. Patřil tedy ke středně velkým zástupcům této čeledi. Roh nad nozdrami mohl dosahovat délky až 60 cm a byl nebezpečnou zbraní. V roce 2020 byl z Alberty popsán nedospělý (juvenilní) jedinec druhu S. albertensis, dosahující asi 80 % velikosti dospělých exemplářů.[4]

Druhy

Ačkoli se k rodu Styracosaurus řadí 3 druhy - S. albertensis, S. ovatus a S. parksi - je přitom možné, že poslední jmenovaný je jen mladším synonymem druhu S. albertensis. V roce 1930 stanovený druh S. ovatus byl však rozeznán jako samostatný rod a v roce 2010 přejmenován jako Rubeosaurus ovatus. Přímým evolučním potomkem styrakosaura může být druh Stellasaurus ancellae, objevený v sedimentech souvrství Two Medicine na území Montany.[5]

Novější výzkum však dokládá vysokou variabilitu ve tvarech lebky a její ornamentace u rodu Styracosaurus. Druh R. ovatus tak může být ve skutečnosti jen mladším synonymem styrakosaura.[6]

Kostra styrakosaura

Fyziologie

V roce 1982 odhadl paleontolog Richard A. Thulborn, že styrakosauři se dokázali pohybovat rychlostí až 22,1 km/h (6,1 m/s).[7]

Odkazy

Reference

Weishampel, David B.; et al. (2004). "Dinosaur Distribution", in The Dinosauria (2nd ed.). Berkeley: University of California Press. str. 517–606. ISBN 0-520-24209-2
Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 261 (anglicky)
Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 51). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
Caleb Brown, Robert Holmes & Phillip Currie (2020). A subadult individual of Styracosaurus albertensis (Ornithischia: Ceratopsidae) with comments on ontogeny and intraspecific variation in Styracosaurus and Centrosaurus. Vertebrate Anatomy Morphology Palaeontology, 8(1): 67-95. doi: https://doi.org/10.18435/vamp29361
Wilson, John P.; Ryan, Michael J.; Evans, David C. (2020). "A new, transitional centrosaurine ceratopsid from the Upper Cretaceous Two Medicine Formation of Montana and the evolution of the 'Styracosaurus-line' dinosaurs". Royal Society Open Publishing. 7 (4). doi: 10.1098/rsos.200284
Robert B.Holmes, Walter Scott Persons, Baltej Singh Rupal, Ahmed Jawad Qureshi & Philip J. Currie (2019). Morphological variation and asymmetrical development in the skull of Styracosaurus albertensis. Cretaceous Research (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2019.104308
SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 93)

Literatura

Glut, Donald F. (1997). "Styracosaurus". Dinosaurs: The Encyclopedia. Jefferson, North Carolina: McFarland & Co. pp. 865–868. ISBN 0-89950-917-7.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Styracosaurus na Wikimedia Commons
Informace na webu Dino Russ's Lair (anglicky)
Článek o historii zobrazování styrakosaura (anglicky)
SOCHA, Vladimír. Styrakosaurus a jeho nádherné bodce. OSEL.cz [online]. 25. října 2019. Dostupné online. (česky)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Weishampel, David B.; et al. (2004). "Dinosaur Distribution", in The Dinosauria (2nd ed.). Berkeley: University of California Press. str. 517–606. ISBN 0-520-24209-2

[2] Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 261 (anglicky)

[3] Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek, str. 51). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.

[4] Caleb Brown, Robert Holmes & Phillip Currie (2020). A subadult individual of Styracosaurus albertensis (Ornithischia: Ceratopsidae) with comments on ontogeny and intraspecific variation in Styracosaurus and Centrosaurus. Vertebrate Anatomy Morphology Palaeontology, 8(1): 67-95. doi: https://doi.org/10.18435/vamp29361

[5] Wilson, John P.; Ryan, Michael J.; Evans, David C. (2020). "A new, transitional centrosaurine ceratopsid from the Upper Cretaceous Two Medicine Formation of Montana and the evolution of the 'Styracosaurus-line' dinosaurs". Royal Society Open Publishing. 7 (4). doi: 10.1098/rsos.200284

[6] Robert B.Holmes, Walter Scott Persons, Baltej Singh Rupal, Ahmed Jawad Qureshi & Philip J. Currie (2019). Morphological variation and asymmetrical development in the skull of Styracosaurus albertensis. Cretaceous Research (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2019.104308

[7] SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 93)