Notoceratops

Notoceratops („Jižní rohatá tvář“) byl rod ptakopánvého dinosaura, možná patřícího do čeledi Ceratopsidae. Žil v období pozdní svrchní křídy (geologický stupeň kampán, zhruba před 77 miliony let) na území dnešní argentinské Patagonie. Pokud se skutečně jednalo o ceratopsida, pak by šlo o jediného známého zástupce této skupiny dinosaurů, objeveného na jižní polokouli.

Notoceratops
Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, asi před 77 miliony let
Nákres fragmentu dolní čelisti notoceratopse
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádptakopánví (Ornithischia)
PodřádMarginocephalia
Infrařád?Ceratopsia
RodNotoceratops
Binomické jméno
Notoceratops bonarellii
Tapia, 1918
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Fosilie tohoto dinosaura v podobě jediného fragmentu spodní čelisti bez zubů byla objevena v oblasti jezera Lago Colhué Huapi na území argentinské provincie Chubut. Formálně ji popsal roku 1918 paleontolog Augusto Tapia.[1] V roce 1929 o tomto taxonu pojendal šířeji také německý paleontolog Friedrich von Huene.[2] Vědecká studie z roku 2014 označila druh N. bonarelli za pravděpodobně platný taxon, skutečně náležející mezi ceratopsidy.[3] Fosilie již byla ztracena a dochoval se pouze její nákres.

Reference

  1. Tapia, A. (1918). "Una mandibula de dinosaurio procedente de Patagonia". Physis, 4: 369–370.
  2. Huene, F. v. (1929). Los saurisquios y ornitisquios del Cretacéo Argentino. Anales del Museo de La Plata (series 3), 3: 1-196.
  3. Rich, Thomas H.; et al. (2014). "Serendipaceratops arthurcclarkei Rich & Vickers-Rich, 2003 is an Australian Early Cretaceous ceratopsian". Alcheringa, 38(4): 456-479. doi: 10.1080/03115518.2014.894809

Literatura

  • Dodson, P.; Forster, C. A. and Sampson, S. D. (2004). Ceratopsidae. In D. B. Weishampel, P. Dodson & H. Osmólska (eds.), The Dinosauria (Second edition). University of California Press, Berkeley: 494-513.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.