Štír kubánský
Štír kubánský (Centruroides gracilis) je z nejrozšířenější štír rodu Centruroides.
 Štír kubánský | |
|---|---|
.jpg.webp) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | klepítkatci (Chelicerata) |
| Třída | pavoukovci (Arachnida) |
| Řád | štíři (Scorpionida) |
| Čeleď | Buthidae |
| Rod | štír (Centruroides) |
| Binomické jméno | |
| Centruroides gracilis Latreille,1804 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
.jpg.webp)
Areál rozšíření
Tento druh obývá téměř celý areál výskytu rodu. Výjimkou je Ekvádor. Původně pochází z Mexika, ale díky částečně synantropnímu způsobu života se rozšířil do mnoha dalších oblastí Ameriky a byl zavlečen i do Nigérie a na Kanárské ostrovy. Konkrétně do La Laguna na Tenerife. V sedmdesátých a osmdesátých letech se k nám dovážel z Kuby, kde je velmi hojný.
Chov
Štír kubánský dorůstá velikosti 7–12 centimetrů. Jedná se o snadno chovatelný a snadno se množící druh a zejména díky tomu je jedním z nejčastěji chovaných štírů u nás. Může probíhat i partenogeneze. K chovu stačí terárium o rozměrech 30 × 30 × 25 cm. Jako substrát je vhodná vlhká rašelina nebo lignocel. Jako úkryt je poslouží kus skořápky kokosu, nebo kůra. Nutná je miska s vodou. Tito štíři potřebují vyšší vlhkost vzduchu.
Štír kubánský je zdatný ve šplhání. Červená forma (Kuba) není tak jedovatá jako černá forma (Mexiko). Černá forma je nebezpečná dětem a bylo hlášeno i několik úmrtí. Příbuzný štír zlatý (Centruroides exilicauda) je toxicky významný.
