Buthidae

Buthidae je nejpočetnější čeleď štírů. Je také nejrozšířenější čeledí obývající všechny kontinenty s výjimkou Antarktidy. Do této čeledi patří nejmenší štíři, zástupci rodu Microtityus z Karibiku. Štíry této čeledi lze většinou dobře poznat podle tenkých pedipalp (klepet) a tlustého ocasu. Jediný problém mohou působit americké rody Hadrurus a Vaejovis, jejichž některé druhy jsou fyziologicky značně podobné štírům čeledi Buthidae. Bezpečným určovacím znakem je článek ruky pedipalpy hned za klepetem, který je u čeledi Buthidae opatřen jednou nebo dvěma hranami, u ostatních čeledí je hladký. Čeleď Buthidae je nejstarší čeledí pravých štírů, její zástupci byli nalezeni v jantaru starém 38 milionů let.

patela (prostřední část makadla) štírů zleva: Mesobuthus martensii (Buthidae), Hadogenes paucidens (Hemiscopiidae), Caraboctonus keyserlingii (Caraboctonidae), Pandinus imperator (Scorpionidae), Euscorpius tergestinus (Euscorpiidae)
Buthidae
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenklepítkatci (Chelicerata)
Třídapavoukovci (Arachnida)
Řádštíři (Scorpionida)
ČeleďButhidae
(Koch, 1837) (Simon, 1879) (Simon, 1880)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Důležité rody

Tato čeleď má více než 80 rodů. Uvedeny jsou pouze nejdůležitější nebo výjimečné.

Rod obsahuje mnoho chovatelsky atraktivních a sbíraných druhů a poddruhů. Je v něm přítomen štír Androctonus australis, který ročně způsobí největší počet úmrtí a další tři nebezpečné druhy.

  • Babycurus

Mírně jedovatí štíři. Velice oblíbení v chovu. Nejčastěji a nejsnadněji chovaným je červenohnědý Babycurus jacsoni.

  • Buthus

Rod nyní s 27 druhy, s 3 v Evropě. Dříve do tohoto rodu patřily téměř všechny nebezpečné druhy této čeledi. Nyní je nebezpečný pouze Buthus occitanus z Afriky.

Rod obsahuje přes 40 původně amerických velice rozšířených druhů. Některé z nich jsou toxicky významné. Nejnebezpečnější je Centruroides exilicauda. Nejčastěji jsou chovány druhy C. vittatus, C. gracilis a C. margaritatus. V tomto rodu se podařilo mezidruhové křížení.

  • Grosphus

Chovatelsky atraktivní rod. Je endemitním rodem Madagaskaru. K chovu je velice vhodný a také se stále častěji v chovu objevuje.

  • Hottentotta

Rod štírů Afriky a Asie. U druhu H. hottentotta je partenogeneze. Některé druhy mají silný jed. Hottentotta (dříve Mesobuthus) tamulus je nebezpečná. Druhy jsou mnohdy chovatelsky atraktivní.

  • Isometrus

Rod z Asie a Austrálie. V chovu se objevuje zřídka. Výjimkou je štír kosmopolitní (Isometrus maculatus), který byl zavlečen do všech tropických a subtropických oblastí včetně Evropy.

Rod obsahuje tři druhy. L. quinquestriatus je velice nebezpečný štír a má nejúčinnější jed ze všech štírů. L. jordanesis je černě zbarven a byl objeven jen typový exemplář.

Některé druhy jsou často chovány v zajetí. Stanoviště těchto štírů jsou koruny stromů. Bodnutí většiny druhů není nebezpečné. Některé druhy však mohou být nebezpečný pro alergiky a malé děti.

Zajímavý rod velice podobný rodu Buthus. Mnoho druhů přezimuje za nízkých teplot. Některé druhy jsou často chovány.

  • Microtityus

Karibský rod nejmenších štírů na světě. Drobná velikost a skrytý způsob života jej činí pro chov neatraktivní.

  • Odonturus

Monotypický rod. Jediný druh O. dentatus je často chován a zaměňován za Babycurus jacsoni.

  • Orthochirus

Pouštní rod štírů Afriky a Asie. Zajímavým jej činí zvláštní chování, kdy se kryje metasomou, jako slunečníkem. Pravděpodobně se tak chrání před ztrátou vody.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.