Centrální evidence pozemních komunikací

V evidenci mají být vedeny informace o pozemních komunikacích a dále o uzavírkách, objížďkách a zvláštním užívání pozemních komunikací. Zákon 152/2011 Sb. s účinností od 1. července 2011 rozšířil obsah evidence o údaje týkající se nehodovosti a vyhodnocení rizik na úsecích zařazených do transevropské silniční sítě.

Vlastníci pozemních komunikací všech kategorií mají povinnost do CEPK předávat informace o pozemních komunikacích v rozsahu stanoveném prováděcí vyhláškou. Druh, rozsah, formát a způsob předávání informací má stanovit prováděcí vyhláška, která však mnoho let poté, co ustanovení zákona nabylo účinnosti, stále neexistuje.

Vlastní sjednocování dat pocházejících od různých správců a vlastníků má podle informace na webu dopravních informací ŘSD ČR probíhat v letech následujících po „ukončení legislativního procesu“. Jednotná evidence má po svém zprovoznění sloužit k efektivní podpoře správy a údržby komunikací, dohledu nad provozem, řízení provozu i sběru, zpracování, sdílení, publikování a distribuci dopravních informací a dopravních dat. Georeferenční síť pozemních komunikací má být základem pro georeferencování jevů a událostí v rámci Jednotného systému dopravních informací.[1]

Ministerstvo v letech 2001–2007 podpořilo dotací 5,7 mil. Kč vývoj informačního systému Bridge Management System (Systém hospodaření s mosty, BMS). Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu z roku 2020 ŘSD i další subjekty veřejné správy BMS využívají jen částečně a rozsahem skutečného využití BMS se MD nezabývalo. Evidence stavu mostů vedená ŘSD v BMS je podle NKÚ nevěrohodná, u všech mostů, kde NKÚ správnost údajů v majetku státu kontroloval, zjistil rozpory v údajích, nedodržování lhůt a další nedostatky. Údaje o mostech vlastněných kraji nebyl NKÚ oprávněn přezkoumávat.[2] V aktualitě ze 17. ledna 2011 je uvedeno, že v systému BMS (Bridge Management System) je v tu chvíli evidováno evidováno více než 18 000 mostů, z toho 923 mostů na dálnicích a rychlostních komunikacích, 3475 na silnicích I. třídy, 4534 na silnicích II. třídy a 8124 mostů na silnicích III. třídy.[3]

18. května 2005 přijala vláda na návrh ministra dopravy Milana Šimonovského, ministra vnitra a ministryně informatiky usnesení č. 590 k projektu Jednotného systému dopravních informací pro Českou republiku. Vláda usnesením uložila překládajícím ministrům do 30. září 2005 věcně zajistit a předložit vládě návrh legislativních změn zřízení Centrální evidence komunikací v rámci projektu Jednotného systému dopravních informací pro Českou republiku.[4]

V roce 2006 byl vydán novelizační zákon 80/2006 Sb., který s účinností od 1. července 2007 uložil ministerstvu dopravy povinnost vést přímo nebo prostřednictvím pověřené osoby Centrální evidenci pozemních komunikací a upravit prováděcím předpisem rozsah údajů a způsob vedení systému. Tyto povinnosti ministerstvo nikdy nesplnilo. Paragraf týkající se centrální evidence pozemních komunikací nebyl součástí původního vládního návrhu zákona, ale byl do něj přidán v rámci bloku pozměňovacích návrhů předložených zpravodajem zákona Josefem Hojdarem, pozměňovací návrh nebyl ve sněmovně věcně diskutován a stanovisko ministra dopravy Šimonovského k němu bylo souhlasné.

Webový portál projektu CEPK byl vytvořen se státní finanční podporou z ministerstva dopravy v rámci projektu výzkumu a vývoje „CG742-064-120 Definice standardů pro využití centrální evidence komunikací organizacemi územní samosprávy využívající GIS“ a jeho dokončení bylo plánováno na rok 2011. V březnu 2021 je na něm stále poslední aktualita z 21. ledna 2011 a stále je zde umístěna informace, že portál „je nyní v ověřovacím provozu a je určen úředníkům, správcům a vlastníkům pozemních komunikací ke sdílení informací o pozemních komunikacích.“ Nabídka datových sad je prázdná, sekce správních rozhodnutí obsahuje rozhodnutí z let 2007–2010, odkazy do pasportu komunikací jsou nefunkční. Z aplikace uzavírky jsou zveřejněny pouze dva miniaturní nečitelné náhledy.[3]

V březnu 2013 občan Miloš Kroulík požádal ministerstvo dopravy o informaci, jakým předpisem je stanovena forma předávání informací do CEPK, a případně o navrhovaných změnách této formy. Ministerstvo mu odpovědělo, že prováděcí předpis dosud vydán nebyl a jeho vydání je v plánu na rok 2013, nejspíše s účinností k 1. lednu 2014.[5]

Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2020 v kontrolní zprávě o akci zaměřené na opravy a údržbu silničních mostů, konstatoval, že ministerstvo dopravy od roku 2007 neplní svou zákonnou povinnost vést Centrální evidenci pozemních komunikací a dosud nevydalo ani příslušný prováděcí předpis. Již v roce 2007 přitom vynaložilo částku 2,7 milionu Kč na přípravu návrhu vyhlášky a na vytvoření příslušné internetové aplikace, vyhlášku ale nevydalo a aplikaci nevyužilo. Částku 2,7 mil. Kč tedy ministerstvo podle NKÚ vynaložilo neúčelně, v rozporu s právním předpisem. Nové zahájení legislativního procesu ministerstvo předpokládalo ve druhé polovině roku 2020, důvod prodlení Nejvyššímu kontrolnímu úřadu nevysvětlilo.[2]

Jednotný systém evidence mostů obsahující aktuální, úplné a věrohodné informace o jejich stavu a závadách podle NKÚ neexistuje a stávající způsob péče o mosty neposkytuje záruku účelného, efektivního a hospodárného vynakládání veřejných finančních prostředků. Ministerstvo nedisponuje ani analytickým dokumentem, který by se zabýval stavem dálničních a silničních mostů a zajištěním řádné péče o ně, a neřeší tuto problematiku v dopravní politice ani v dalších koncepčních dokumentech. MD ani ŘSD nemá stanoveny konkrétní cíle, ani ukazatele pro měření změn celkového stavu mostů a účinků podpory poskytované na jejich opravy a rekonstrukce.[2]

• Centrální technická evidence pozemních komunikací (Slovensko)

• Centrální evidence pozemních komunikací, portál projektu
• Centrální evidence pozemních komunikací (CEPK), Dopravníinfo.cz, Ředitelství silnic a dálnic ČR