Cena Václava Havla za lidská práva

Záměr udílet cenu tohoto typu nesoucí jméno Václava Havla oznámily po jeho smrti v prosinci 2011 hned dvě instituce – Nadace Charty 77 a Knihovna Václava Havla.[1] Zakladatel Nadace Charty 77 František Janouch tehdy vyjádřil přesvědčení, že by cenu měla udílet jeho nadace, vzhledem ke zkušenostem s udílením jiných cen. Podle představ tehdejšího ředitele Knihovny Martina Palouše mělo jít o projekt pěti institucí: Knihovny Václava Havla, Nadace Charty 77, Nadace Vize 97, společností Forum 2000 a Člověk v tísni.[2] V roce 2012 došlo k dohodě Nadace Charty 77 s Knihovnou na společném udílení.[3] Zbylé tři výše jmenované instituce měly získat poradní hlas.[4] Dále však probíhala jednání s Parlamentním shromážděním Rady Evropy (dále též PS RE), které seskupuje zástupce národních parlamentů 47 zemí Evropy.[1]

Dne 25. března 2013 podepsali dohodu předseda Parlamentního shromáždění Rady Evropy Jean-Claude Mignon, ředitelka Knihovny Václava Havla Marta Smolíková a za Nadaci Charty 77 František Janouch.[5][6][7] Oficiální podepsání proběhlo za přítomnosti českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga v Černínském paláci, sídle ministerstva zahraničních věcí.[8]

Ocenění nahrazuje dosavadní cenu lidských práv Parlamentního shromáždění Rady Evropy, která vznikla v roce 2007 a byla udílena s dvouletou periodou.[5] Slavnostní udílení se uskutečňuje každoročně na zahájení podzimního Valného shromáždění PS RE.[7] S trofejí a diplomem je spojena také finanční odměna ve výši 60 000 eur. Polovinou částky přispívá Česká republika, což vláda schválila dne 20. března 2013, druhou polovinou pak Parlamentní shromáždění Rady Evropy.[7]

Alaksandr Bjaljacki

Historicky prvním nositelem ceny byl 30. září 2013 vyhlášen běloruský aktivista Ales Bjaljacki.[9] V roce 2014 získal cenu ázerbájdžánský obhájce lidských práv Anar Mammadli.[10] V roce 2015 byla oceněna Ljudmila Michajlovna Alexejevová.[11] V roce 2016 byla cena udělena Ambasadorce dobré vůle OSN a jezídské aktivistce Nadje Muradové.[12] V roce 2017 získal cenu turecký právník a soudce Murat Arslan, který byl uvězněn v rámci politických čistek v Turecku.[13] V roce 2017 byla cena udělena lidskoprávnímu aktivistovi Oyubu Titievovi působícímu v Čečensku.[14] V roce 2019 byla cena udělena ujgurskému právníkovi Ilhamu Tohti a Mládežnické iniciativě za lidská práva, která působí na Balkáně.[14] Cenu za rok 2020 obdržela v dubnu 2021 saúdskoarabská aktivistka Ludžajn Hazlúlová.[15] Za rok 2021 cenu získala jedna z vedoucích osobností běloruské opozice Maryja Kalesnikavová.[16]

• Cena Václava Havla za kreativní disent