Carbonara
Carbonara je způsob úpravy těstovin pocházející z italské kuchyně, rozšířený především v Římě a okolí. Nejčastěji se vaří ze špaget (spaghetti alla carbonara) nebo jejich verze z kraje Lazio, zvané bucatini, mohou se však použít i jiné druhy těstovin (pasta alla carbonara).
Carbonara | |
---|---|
Špagety v úpravě alla carbonara | |
Základní informace | |
Místo původu | Itálie |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Příprava
Těstoviny se v osolené vodě uvaří al dente. V originálním receptu se mezitím opeče na drobno nakrájené guanciale až pustí tuk a sesklovatí, čerstvé žloutky se v misce rozkvedlají se sýrem pecorino a trochou vody, ve které se vařily těstoviny. Těstoviny se na pánvi promíchají s opraženým guanciale, stáhnou z ohně a promíchaji se se směsí žloutků se sýrem a vodou z těstovin. V případě potřeby se může přidat opět trochu vody z těstovin tak, aby bylo dosaženo krémové, ale ne vodové konzistence omáčky. Žloutky se mají pouze prohřát od teplých těstovin tak, aby se nesrazily jako smažená vajíčka - není tedy žádoucí žloutky dále tepelně upravovat.
Špagety obalené žloutky s kousky guanciale a sýra se stočí do hnízdečka a servírují na talíř, kde se posypou strouhaným sýrem pecorino a čerstvě mletým černým pepřem.
Některé alternativní recepty pak uvádějí, že je možné použít pancettu nebo dokonce slaninu místo guanciale a sýr parmezán místo pecorina.
Historie
Výraz „alla carbonara[1]“ znamená doslova „po uhlířsku“. Není jisté, zda se jídlo jmenuje podle výrobců dřevěného uhlí nebo podle tajného spolku karbonářů bojujícího za sjednocení Itálie, každopádně kombinace vajec, slaniny a těstovin je praktická pro muže trávící hodně času mimo domov (romantickou verzi o těstovinách carbonara jako pokrmu vlastenců na počátku 19. století podává Luigi Magni v hraném filmu La Carbonara z roku 1999). První zmínka pochází z roku 1837 od neapolského spisovatele Ippolita Cavalcantiho. Ačkoli je recept spojován s Římem, kde se také nachází populární restaurace La Carbonara, Ada Boni se o něm v knize La Cucina Romana, vydané roku 1930, vůbec nezmiňuje. Národním jídlem se stal až na konci druhé světové války, kdy jedněmi z mála dostupných potravin byla vejce doma chovaných slepic a slanina z přídělů amerických vojáků. Jídlo se díky své jednoduchosti a rychlé přípravě rozšířilo do světa a řada národních kuchyní si základní způsob různě upravila: může se přidat smetana, bešamelová omáčka, cibule, česnek, brokolice nebo houby, další variantou je carbonara di mare, v níž se pancetta nahrazuje mořskými plody.
Odkazy
Reference
- Pasta carbonara recipe: authentic Italian pasta alla carbonara. thefoodellers.com [online]. [cit. 2019-10-18]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Carbonara na Wikimedia Commons
- Clifford A. Wright (anglicky)
- Vesuvio Live (italsky)