Lelkové

Lelkové (Caprimulgiformes) je řád ptáků, kteří žijí skrytě v jehličnatých lesích. Mimo Antarktidy jsou zástupci rodu rozšíření po celé zeměkouli. Na světě žije celkem 103 druhů lelků. V Evropě žijí dva druhy: lelek lesní (Caprimulgus europaeus) a lelek rudokrký (Caprimulgus ruficollis). V České republice hnízdí pouze lelek lesní, který žije v borových lesích.

Lelkové
Caprimulgus macrurus
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádlelkové (Caprimulgiformes)
Ridgway, 1881
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Čeledi
  • lelčíkovití (Aegothelidae)
  • lelkovití (Caprimulgidae)
  • potuovití (Nyctibiidae)
  • lelkounovití (Podargidae)
  • gvačarovití (Steatornithidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lelci mají širokou a plochou hlavu a velké oči (vedou noční život). Nohy jsou slabé a krátké, se třemi prsty dopředu a jedním dozadu. Nejsou schopny objemout větev, proto zřejmě lelci sedají na větvích podél. Kůže je mimořádně tenká, peří měkké, nenápadně zbarvené.[1] Tito ptáci se živí hmyzem, který chytají do výrazně širokého zobáku. Loví v noci, kdy je také možno je slyšet. V dobách, kdy se ještě chytalo na lep, vzniklo úsloví chytat lelky,[2] které vyjadřuje nesmyslnost, popř. pošetilost takového konání (lelek se totiž přes den nehýbe a v noci jej návnada nezajímá, nevidí ji) a znamená zahálet, lenošit.

Lelkové hnízdí na zemi a snášejí dvě vejce, která zahřívají oba členové páru. Mláďata se líhnou značně vyvinutá, v prachovém peří, vidí a slyší a záhy se pohybují v okolí hnízda. Rodiče je však krmí.

Systém řádu

Řád lelků se dělí do pěti čeledí:[3]

  • Steatornithidae, gvačarovití (1 rod)
  • Podargidae, lelkounovití (2 rody)
    • Podargus, lelkoun (3 druhy)
    • Batrachostomus, lelkoun (10 druhů)
  • Nyctibiidae, potuovití (1 rod)
    • Nyctibius, potu (5 druhů)
  • Aegothelidae, lelčíkovití (1 rod)
    • Aegotheles lelčík (8 druhů)
  • Caprimulgidae, lelkovití (2 podčeledi, 19 rodů)
    • Chordeilinae (4 rody)
      • Lurocalis (1 druh)
      • Chordeiles (4 druhy)
      • Nyctiprogne (1 druh)
      • Podager (1 druh)
    • Caprimulginae (15 rodů)
      • Eurostopodus (7 druhů)
      • Veles (1 druh)
      • Nyctidromus (1 druh)
      • Phalaenoptilus (1 druh)
      • Siphonorhis (1 druh)
      • Otophanes (2 druhy)
      • Nyctiphrynus (1 druh)
      • Caprimulgus (46 druhů)
      • Scotornix (1 druh)
      • Macrodipteryx (1 druh)
      • Semiophorus (1 druh)
      • Hydropsalis (2 druhy)
      • Uropsalis (2 druhy)
      • Macropsalis (1 druh)
      • Eleothreptus (1 druh)

Související články

Reference
  1. BEJČEK, VLADIMÍR, 1953-. Ptáci : encyklopedie. 3. vyd. vyd. Čestlice: Rebo 288 s. Dostupné online. ISBN 80-7234-602-4, ISBN 978-80-7234-602-8. OCLC 85718884
  2. Informace na Ontola.com
  3. ILJIČEV, V. D. Fauna mira. Pticy. Moskva: Agropromizdat, 1991. ISBN 5-10-001229-3.

Literatura

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.