Gvačaro jeskynní

Gvačary jsou úzce příbuzné s čeledí lelekovitých, pročež jsou někdy řazeny do stejného řádu lelkové (Caprimulgiformes). Nicméně lelci jsou hmyzožraví, zatímco gvačary se živí ovocem. Jsou však i geneticky natolik odlišné, že bylo v roce 2016 navrženo umístit gvačary jeskynní do samostatného řádu Steatornithiformes.[2] Brzy na to klíčové taxonomické autority v oblati ptáků jako Mezinárodní ornitologická unie[3] i Cornellova ornitologická laboratoř[4] začaly gvačary řadit do samostatného řádu Steatornithiformes (v češtině někdy jako gvačarové[5]).

Dorůstá 41–48 cm, v rozpětí křídel měří 91 cm a váží 350–475 g. Má nápadně krátké končetiny, dlouhá křídla a silný, výrazně zahnutý zobák. Opeření je převážně červeno-hnědé s bílým poskvrněním na krku, ocase, křídlech a spodině těla.

Žije v jeskyních uvnitř lesů na území Aruby, Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Kostariky, Ekvádoru, Guyany, Panamy, Curaçaa, Bonaire, Peru, Trinidadu a Tobaga a Venezuely.

Je stálý, při hledání potravy však často překonává i značně velké vzdálenosti. Je aktivní v noci, přes den odpočívá na skalních římsách. Živí se výhradně plody, při jejichž hledání se jako jeden z mála ptáků orientuje pomocí echolokace. Hnízdí v koloniích uvnitř jeskyní. V jedné snůšce jsou pak 2–4 leskle bílá vejce.