Caenagnathoidea
Caenagnathoidea (zástupci jsou "cénagnatoidi") byla nadčeleď obvykle menších a ve většině případů zřejmě opeřených a teplokrevných teropodních maniraptorních dinosaurů. Jejich fosilie známe ze sedimentů pocházejících z období spodní i svrchní křídy (geologické stupně apt až maastricht, zhruba v rozmezí před 125 až 66 miliony let před současností) z území Severní Ameriky a východní Asie.
Caenagnathoidea Stratigrafický výskyt: Spodní až svrchní křída, asi před 125 až 66 miliony let | |
---|---|
Rekonstrukce vzezření druhu Elmisaurus rarus, zástupce nadčeledi | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Theropoda |
Infrařád | Oviraptorosauria |
Nadčeleď | Caenagnathoidea Sternberg, 1940 |
{{{druhotné dělení}}} | |
Taxony příslušející k nadčeledi Caenagnathoidea: | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Vývojově byli blízcí předkům moderních ptáků a sdíleli s nimi také mnohé anatomické adaptace (duté kosti, tělesné opeření, bezzubost apod.). Nejmenší zástupci dosahovali zhruba velikosti dnešní slepice, největším dosud známým druhem pak byl čínský taxon Gigantoraptor erlianensis s délkou přes 8 metrů a hmotností kolem 1,5 tuny.[1] Největší objevená fosilní vejce (ootaxon Macroelongatoolithus xixianensis) patřila rovněž některému ze zástupců této nadčeledi.[2][3]
Systematika
Mezi cénagnatoidy řadíme vývojově primitivní mongolský rod Avimimus a dvě početné čeledi teropodů, cénagnatidy a oviraptoridy.[4] Rozkvět těchto skupin nastal zejména v pozdní svrchní křídě, zhruba před 80 až 66 miliony let.
Odkazy
Reference
- Xu, X.; Tan, Q.; Wang, J.; Zhao, X.; Tan, L. (2007). "A gigantic bird-like dinosaur from the Late Cretaceous of China". Nature. 447 (7146): 844–847. doi: 10.1038/nature05849
- Simon, D. J. (2014). "Giant Dinosaur (theropod) Eggs of the Oogenus Macroelongatoolithus (Elongatoolithidae) from Southeastern Idaho: Taxonomic, Paleobiogeographic, and Reproductive Implications." (Doktorská disertace, Montanská státní univerzita, Bozeman).
- SOCHA, Vladimír. Největší vejce všech dob. Pravěk.info [online]. 18. dubna 2019. Dostupné online. (česky)
- Senter, P. (2007). "A new look at the phylogeny of Coelurosauria (Dinosauria: Theropoda)." Journal of Systematic Palaeontology, 5(4): 429-469. doi: 10.1017/S1477201907002143
Literatura
- Sternberg, R. M. (1940). "A toothless bird from the Cretaceous of Alberta." Journal of Paleontology, 14(1): 81-85.
- Cracraft, J. (1971). "Caenagnathiformes: Cretaceous birds convergent in jaw mechanism to dicynodont reptiles." Journal of Paleontology, 45: 805-809.
- Barsbold, R., Maryańska, T., and Osmólska, H. (1990). "Oviraptorosauria." pg. 249-258 in Weishampel, Dodson, and Osmolska (eds.) The Dinosauria, University of California Press (Berkeley).
- Sues, H.-D. (1997). "On Chirostenotes, a Late Cretaceous oviraptorosaur (Dinosauria: Theropoda) from western North America." Journal of Vertebrate Paleontology, 17(4): 698-716.
- Currie, P.J., Godfrey, S.J., and Nesov, L.A. (1994). "New caenagnathid (Dinosauria: Theropoda) specimens from the Upper Cretaceous of North America and Asia." Canadian Journal of Earth Sciences. Revue de Canadienne des Sciences de la Terre, 30: 2255-2272.
- Zanno, L. E. & Sampson, S. D. (2005). A new oviraptorosaur (Theropoda, Maniraptora) from the Late Cretaceous (Campanian) of Utah. Journal of Vertebrate Paleontology 25(4): 897-904.
- Matthew M. Rhodes, Gregory F. Funston & Philip J. Currie (2020). New material reveals the pelvic morphology of Caenagnathidae (Theropoda, Oviraptorosauria). Cretaceous Research, 104521. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104521
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Caenagnathoidea na Wikimedia Commons
- Článek na webu DinosaurusBlog (česky)