Busta Johanna Wolfganga Goetha (Karlovy Vary)

Busta Johanna Wolfganga Goetha v Karlových Varech stojí na levém břehu řeky Teplé při Goethově stezce nedaleko Galerie umění. Pomník z roku 1883 původně stával v již neexistující Puppově aleji před hotelem Pupp, ten současný vznikl v roce 1952. Autor díla byl sochař Adolf Donndorf[pozn. 1] ze Stuttgartu.[1][3][4]

Busta
Johanna Wolfganga Goetha
Pomník v prosinci 2019
Základní údaje
AutorAdolf Donndorf[1]
Rok vzniku1883 (původní)[1]
1952 (znovu postaven)[1]
Kód památky35444/4-894 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Pojmenováno poJohann Wolfgang von Goethe
Popis
Materiálmramor (busta)
žula (podstavec)
Umístění
UmístěníKarlovy Vary
při Goethově stezce
StátČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°12′59,8″ s. š., 12°53′21,95″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pomník byl prohlášen kulturní památkou, je památkově chráněn od 3. května 1958, event. 5. února 1964, rejstř. č. ÚSKP 35444/4-894.[4]

Johann Wolfgang von Goethe v Karlových Varech
Pamětní deska na domě U Tří mouřenínů, foto z února 2020

Německý básník Johann Wolfgang von Goethe (1749-1832) pobýval v Karlových Varech v letech 1785–1823 celkem třináctkrát a během svých pobytů vystřídal mnoho lázeňských domů. Poprvé přijel v roce 1785 za paní Charlottou von Stein a ubytoval se v domě U bílého zajíce na Staré louce. Též jeho druhý pobyt byl ve společnosti téže dámy, ubytován byl v domě U tří červených růží. Tentýž rok oslavil u karlovarského Elefanta své 37. narozeniny. Ke třetí návštěvě v roce 1795 přinutily básníka obnovené bolesti ledvin; tehdy bydlel v domě U zeleného papouška též na Staré louce. V letech 1806–1820 byl vždy ubytován u Lucie Heilinggötterové v domě U tří mouřenínů, kde byl nejvíce spokojen. V roce 1806 poznal v Karlových Varech Amálii von Levetzow a její tehdy dvouletou dceru Ulriku, do které se později zamiloval.[5][6]

Nejdéle pobyl v lázních v roce 1812, kdy zde strávil čtyři a půl měsíce. Své verše tu přednesl při velké uvítací slavnosti, kterou město uspořádalo u příležitosti příjezdu rakouského císaře Františka I., jeho třetí manželky Marie Ludoviky a francouzské císařovny Marie Luisy. Goethe zažil v Karlových Varech i všeobecnou radost z vítězství nad Napoleonem, poznal zde v roce 1818 knížete Metternicha, maršály Blüchera a Schwarzenberga a mnoho dalších významných osobností.[5]

Goethe si Karlovy Vary velmi oblíbil, inspirovaly ho k práci a pracoval zde na svých velkých dílech. V roce 1807 dokonce zamýšlel koupit v Karlových Varech dům U zlaté studně. Ke Goethovým zálibám patřila geologie, mineralogie a botanika a okolí města nabízelo velké možnosti. Rád se tu věnoval i svému dalšímu koníčku – krajinářskému kreslení.[5]

Naposledy navštívil Karlovy Vary v roce 1823 ve věku 74 let, kdy se hluboce zamiloval do 19leté Ulriky von Levetzow. Když Ulrika po několikaleté přátelské známosti zdvořile odmítla jeho žádost o ruku, odcestoval Goethe dne 5. září 1823 z lázní a již nikdy se do Čech nevrátil.[5][6]

Johann Wolfgang von Goethe je nejslavnějším a nejčastěji zmiňovaným návštěvníkem Karlových Varů. Celkem tu strávil téměř tři roky života. Goethovský kult zde započal již nedlouho po básníkově úmrtí v roce 1832. Vztahu básníka ke Karlových Varům a západočeských lázním je věnováno více než 50 knih a bezpočet odborných studií a článků.[6]

Velký obdiv ke krajině západočeských lázní projevoval Goethe formou básní, zápisů do deníku, kreseb a geologických studií. Zde je jeho známý výrok:[6]

Na světě jsou jen tři místa, kde bych chtěl žít – Výmar, Řím a Karlovy Vary.

— Johann Wolfgang von Goethe

Historie pomníku

Původní pomník
Původní pomník před Grandhotelem Pupp, foto z roku 1903
Část původního podstavce na Goethově stezce, foto z května 2019

Pomník byl vytvořen na památku Goethových návštěv Karlových Varů. O jeho zřízení se zasadil ředitel cizineckého špitálu sv. Bernarda pro chudé doktor Mathias Foerster. Autor díla byl německý sochař Adolf Donndorf. Slavnostní odhalení proběhlo v roce 1883 a projev tehdy přednesl německý prozaik a dramatik Heinrich Laube.[3][2][7][8]

V roce 1945 byl pomník zakryt bedněním. Z popudu Místní správní komise Karlovy Vary poté došlo k likvidaci některých pomníků a pamětních desek ve městě v rámci revize hmotných památek, která byla součástí tzv. národní očisty. V průběhu června a července 1946 byl pomník odstraněn. Goethova busta byla uložena v muzeu a podstavec kamsi zmizel.[3][2][7]

Člen Místní osvětové rady a přednosta Stavebního úřadu v Karlových Varech Ladislav Kozák tehdy toto rozhodnutí zdůvodnil následujícími slovy: „O genialitě Goethově a jeho světové slávě není třeba se šířiti. Jeho význam v dějinách Karlových Varů, které si oblíbil, které opěvoval a jejichž geologickým průzkumem se zabýval jako jeden z prvních, je nesporný. Uznávajíce toto vše, zjišťujeme naproti tomu, že byl typickým představitelem němectví. Je známa jeho úcta až servilnost vůči aristokracii a panovnickým rodům ..... Ačkoliv byl velikánem literatury, jako člověk byl malý, jeho lidský profil je nám cizí a ne příliš sympatický.“[3][4][2][7][9]

Současný pomník

V roce 1952 byla busta umístěna na novém podstavci na tehdy Puškinově stezce, dnešní Goethově, na levém břehu Teplé. Architektonická harmonie díla však byla novým podstavcem narušena.[3][4][2][7]

Popis pomníku
Pamětní deska v češtině u Goethova pomníku, listopad 2018
Pamětní deska v němčině u Goethova pomníku, listopad 2018

Mramorová busta v životní velikosti bývala umístěna na vysokém zdobeném profilovaném hranolovém podstavci. Na čelní straně byl reliéf s antickou scénou a nápis „GOETHE“. Pomník byl obehnán kovovým plůtkem zdobeným motivy vřídla, byl však v minulosti odstraněn.[3][4][2][7]

Od roku 1952 je busta posazena na nižším žulovém soklu. Na jeho přední straně je nápisová deska z bílého mramoru ve tvaru kartuše s vyzlaceným nápisem:[3][4][2][7]

J. W
GOETHE
1749 – 1832

Pomník stojí na terase vyzděné z kamenných kvádrů. Nový podstavec narušuje původní celkovou architektonickou harmonii díla. Též přemístěním pomníku do stísněného prostoru nábřeží neprospělo estetickému dojmu.[3][4][2][7]

Zajímavost o původním podstavci

Původní podstavec byl v roce 1946 zničen, mramorový sokl byl použit jako suť na vyplnění jednoho z kráterů po bombardování. V zimě 2014 jej ze země náhodně vyrýpl bagr při stavbě parkoviště. Na žádost Goethe-Institutu následně město Karlovy Vary nalezené části podstavce zapůjčilo k vystavení v Praze. Po navrácení do Karlových Varů byl podstavec dne 16. září 2018 odhalen na Goethově stezce, nedaleko místa, kde mezi roky 1883–1946 stával celý původní pomník.[9]

Odkazy

Poznámky
  1. Adolf Donndorf, od roku 1910 von Donndorf (1835 Výmar – 1916 Stuttgart).[2]

Reference
  1. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 37.
  2. Adolf Donndorf – Pomník Johanna Wolfganga Goetheho v Karlových Varech [online]. Centrum pro dějiny sochařství, informační portál věnovaný modernímu a současnému sochařství v České republice [cit. 2020-03-30]. Dostupné online.
  3. VYČICHLO, Jaroslav. Karlovy Vary – busta Johanna Wolfganga Goetha [online]. Památky a příroda Karlovarska, 2009–2015 [cit. 2020-03-30]. Dostupné online.
  4. Pomník – busta J. W. Goetha [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2020-03-30]. Dostupné online.
  5. MRÁZ, Bohumír; NEUBERT, Ladislav. Karlovy Vary. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Panorama, 1983. 192 s. Kapitola Karlovy Vary a Goethe, s. 76–78.
  6. BURACHOVIČ, Stanislav. Slavní návštěvníci Karlových Varů. Karlovy Vary: KMKV, Nakladatelství MH Beroun, 2003. 115 s. ISBN 80-86720-04-7. Kapitola Básník Johann Wolfgang von Goethe, s. 28–31.
  7. Pomník Johanna Wolfganga Goetheho v Karlových Varech [online]. PUBPUBLICART, Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU ChebLICART [cit. 2020-03-30]. Dostupné online.
  8. Busta Johanna Wolfganga von Goetha [online]. Infocentrum města Karlovy Vary [cit. 2020-03-30]. Dostupné online.
  9. Příběh Goethova pomníku [online]. Praha: Goethe-Institut v Praze [cit. 2020-03-31]. Dostupné online.

Literatura
  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 37.
  • BURACHOVIČ, Stanislav. Slavní návštěvníci Karlových Varů. 1. vyd. Beroun: KMKV, Nakladatelství MH Beroun, 2003. 115 s. ISBN 80-86720-04-7. S. 28–31.
  • MRÁZ, Bohumír; NEUBERT, Ladislav. Karlovy Vary. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Panorama, 1983. 192 s. S. 76–78.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.