Adolf von Donndorf

Adolf Donndorf, od roku 1910 Adolf von Donndorf (16. února 1835, Výmar, Německo20. prosince 1916, Stuttgart, Německo) byl německý sochař.

Prof. Adolf von Donndorf
V ateliéru ve Stuttgartu
při tvorbě sádrového odlitku
Narození16. února 1835
Výmar Německý spolek Německý spolek
Úmrtí20. prosince 1916 (ve věku 81 let)
Stuttgart Německá říše Německá říše
Povolánísochař
Rodičeotec: Martin Gottlieb Adolf Donndorf (též Tonndorf)
matka: Carolina Donndorfová, roz. Bäßlerová
Dětisynové:
Martin Donndorf (1865–1937)
Karl Donndorf (1870–1941)
Významná dílavenkovní výzdoba Královské zemské knihovny, Stuttgart
Oceněníčestný člen drážďanské akademie výtvarného umění
čestný občan měst: Výmar (1875), Eisenach (1895), Stuttgart (1910)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se 16. února 1835 ve Výmaru v tehdejším Německém spolku (něm. Deutscher Bund); otec byl truhlářský mistr Martin Gottlieb Adolf Donndorf (též Tonndorf), matra Carolina Donndorfová, roz. Bäßlerová. V letech 1853–1861 byl žákem Ernsta Rietschelse (1804–1861), jednoho z nejvýznamnějších německých sochařů pozdního klasicismu. Pracoval v jeho ateliéru v Drážďanech a po jeho smrti dokončil spolu s Gustavem Adolphem Kietzem (1824–1908) Lutherův pomník pro Worms. Pro svůj sochařský talent byl již 12. listopadu 1864 jmenován čestným členem drážďanské akademie výtvarného umění. V roce 1876 byl povolán jako nástupce profesora Theodora Wagnera na akademii ve Stuttgartu.[1][2]

Měl dva syny – Karla Donndorfa (1870–1941), který byl taktéž sochařem, a Martina Donndorfa (1865–1937), byl znám jako starosta města Výmar v letech 1910 až 1920.

Adolf von Donndorf se stal čestným občanem měst Výmar (1875), Eisenach (1895) a Stuttgart (1910). V roce 1910 zřídilo město Výmar Donndorfovo muzeum. Zemřel 20. prosince 1916 ve Stuttgartu v tehdejším Německém císařství (něm. Deutsches Reich).[1][2]

Tvorba

Výběr z tvorby:[1][2]

  • po smrti svého učitele Ernsta Rietschelse dokončil spolu s Gustavem Adolphem Kietzem Lutherův pomník pro Worms
  • 1867–1872, odhalen 1875) – jezdecký pomník velkovévody Karla Augusta, Výmar
  • 1875 – pomník Otty von Bismarcka, Heidelberg
  • 1879 – pomník Petera von Cornelia, Düsseldorf
  • 1880 – náhrobek Roberta Schumanna, Bonn
  • 1883 – busta Johanna Wolfganga Goetha, Karlovy Vary[3]
  • 1884 – socha Johanna Sebastiana Bacha, Eisenach
  • 1885 – Lutherův pomník, Drážďany
  • 1885–1888 – venkovní výzdoba budovy „Königliche Landesbibliothek“ ve Stuttgartu, reliéfy a hlavice sloupů
  • 1890 – pomník knížete Karla Antona von Hohenzollern, Sigmaringen
  • 1893–1902 – jezdecký Pomník císaře Viléma I., Dortmund
  • 1903 – pomník Otty von Bismarcka, Eisenach (jako v roce 1875 pro Heidelberg)
  • 1895 – Lutherův pomník, Eisenach (jako v roce 1885 pro Drážďany)
  • 1913 – Schillerův pomník, Stuttgart

Fotogalerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Adolf von Donndorf na německé Wikipedii.

  1. Adolf Donndorf – Pomník Johanna Wolfganga Goetheho v Karlových Varech [online]. Centrum pro dějiny sochařství, informační portál věnovaný modernímu a současnému sochařství v České republice [cit. 2020-04-12]. Dostupné online.
  2. Pomník Johanna Wolfganga Goetheho v Karlových Varech [online]. PUBLICART – Centrum pro výzkum ve veřejném prostoru při GAVU Cheb [cit. 2020-04-12]. Dostupné online.
  3. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 37.

Literatura

  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech 2 /K–O/. 1. vyd. Praha: Academia, 1978. 580 s. S. 37.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.