Burkovák

Na vrchu Burkovák u Nemějic, bylo nalezeno několik tisíc pravěkých votivních předmětů[1], všechny v ohruhu 20 m². Vzhledem k tomu, že byly všechny předměty provrtány se usuzuje, že mohly být zavěšeny na stromě. Je pravděpodobné, že se na Burkováku jednalo o přírodní svatyni na posvátné hoře s posvátným stromem. Na této lokalitě byly archeologickým výzkumem zjištěny pozůstatky řad kůlů, díky nimž by se snad dalo usuzovat, že zde mohla stát i stavba, snad svatyně.[2]

V okolních lesích, např. i na blízkém vrchu „Na kopci“, se nacházejí též mohyly z doby halštatské. Na Burkováku bylo v roce 1923 vykopáno množství prehistorických hliněných předmětů, vykopávky trvaly s přestávkami více let, bádal zde také archeolog Josef Švehla, František Lískovec a prof. Martin Kolář. Také amatérský archeolog Bedřich Dubský. V r. 1947 zde vykopávky řídil Státní archeologický ústav v Praze.

V dobách husitů se na vrchu Burkovák shromažďovali lidé v počtech stovek až tisíců a kněží jim zde kázali. „Poutě na hory“ se konaly na různých místech od velikonoc 1419 až do jara 1420. Důvodem byly zásahy panovníka a vrchností omezujících husitské bohoslužby a také představa brzkého zániku pozemského světa a přesvědčení o spasení věrných křesťanů právě „na horách". Velké shromáždění (až 42 tisíc stoupenců Husova učení) se konalo 22. července 1419 na vrchu Tábor - Burkovák - (u obcí Nemějice a Dražíč, západně od Bechyně).

V současnosti jsou na vrcholu hory umístěny pamětní kameny, kříž a dřevěné plastiky kříže a kalicha. Z vrcholu vede kuličková dráha[3].

Kuličková dráha

Na západním úbočí se nachází novodobý kamenný kruh.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Burkovák na Wikimedia Commons
• publikace Táborsko-srdce jižních Čech, Tábor, Okr.rada osvětová, 1948
• Petr Hromádka z Jistebnice, Týdeník Palcát, XII/2006