Bechyňská pahorkatina
Bechyňská pahorkatina je geologický útvar a geomorfologický okrsek, který náleží do geomorfologického podcelku Písecká pahorkatina, geomorfologického celku Táborská pahorkatina.[1] Členitý reliéf pahorkatiny o rozloze 298,78 km² byl vytvořen erozí a denudací a porušený zlomy ve směru sever-jih. Podloží Bechyňské pahorkatiny tvoří moldanubické pararuly, perlové ruly, migmatity, ortoruly a lokality miocenních písků a jílů.[2][3] V migmatitech jsou četné vložky kvarcitů, amfibolitů, skarnu.[4]
Bechyňská pahorkatina | |
---|---|
Nejvyšší bod | 538,8 m n. m. (V široké) |
Rozloha | 298,78 km² |
Nadřazená jednotka | Písecká pahorkatina |
Podřazené jednotky | Sepekovská pahorkatina Bernartická pahorkatina |
Stát | Česko |
Povodí | Vltava |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vody jsou odváděny Lužnicí a Vltavou a jejich přítoky. Do pahorkatiny zasahuje vodní nádrž Orlík.
Pahorkatina má borové a smrkové porosty s dubem, je středně zalesněná. Na území se nachází přírodní památka Smutný, Černýšovické jalovce, Židova strouha a Kukle.[4]
Členění na podokrsky
Jejími geomorfologickými podokrsky jsou[1]:
- Sepekovská pahorkatina s nejvyšším bodem Lomy (517,9 m n. m.),
- Bernartická pahorkatina s nejvyšším bodem Chlum (509,7 m n. m.),
- Rastorská pahorkatina s nejvyšším bodem V široké (538,7 m n. m.),
- Stádlecká pahorkatina s nejvyšším bodem Skalice (484,6 m n. m.).
- Hodonická pahorkatina s nejvyšším bodem 480 m n. m.
Odkazy
Reference
- Táborská pahorkatina [online]. [cit. 2021-10-13]. Dostupné online. (česky)
- Všemyslice | Charakteristika zájmového území. www.edpp.cz [online]. [cit. 2021-10-13]. Dostupné online.
- SOCHOR, Ladislav. Analýza vyprojektovaných a realizovaných společných zařízení v pozemkových úpravách [online]. České Budějovice: 2011 [cit. 2021-10-13]. Dostupné online.
- DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, et al. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 580 s. Dostupné online. ISBN 80-86064-99-9, ISBN 978-80-86064-99-4. OCLC 320480762 S. 64–65.