Buržoazní pavěda

Buržoazní pavěda (rusky Буржуазная лженаука, buržuaznaja lženauka) je pojem zavedený v Sovětském svazu pro některé vědecké obory, které se z ideologického hlediska jevily jako nepřijatelné.[1][2]

V různých obdobích byly jako buržoazní pavěda označeny genetika[Pozn. 1], kybernetika[3], geopolitika[3], sociologie, sémiotika a srovnávací lingvistika. V brožuře Kritické poznámky k psychoanalyse komunistické ideoložky Cecilie Michalové (1914-1965) byla psychoanalýza odsuzována ve světle učení Ivana Petroviče Pavlova jako buržoazní pavěda[4]. Toto pojetí převažovalo v období vlády Stalina[Pozn. 2]. Ačkoli se jeví jako zdánlivě neškodné sousloví, označení přispělo k řadě osobních tragédií (Nikolaj Vavilov) a na dlouhou dobu potlačilo povědomí o významných osobnostech vědy (Gregor Johann Mendel, Thomas Morgan), napomohlo vzestupu obskurních osobností (Lysenko, Lepešinská), upřednostnilo Mičurina a Pavlova a na dlouhou dobu omezilo svobodu vědeckého bádání nejen v Sovětském svazu.

Související články

Poznámky
  1. vizte lysenkismus
  2. vizte marrismus

Reference
  1. Loren R. Graham (2004) Science in Russia and the Soviet Union.
  2. Mark Walker (2002) Science and Ideology.
  3. Stručný filosofický slovník (původním názvem: Краткий философский словарь). Redakce : Pavel Judin, Mark Rozental; překlad : J. Bauer aj. 1. vyd. Praha: SNPL, 1955. (česky)
  4. BORECKÝ, Vladimír. Psychoanalýza v ilegalitě. Osudy Freudova učení v českých zemích [online]. Dějiny a současnost [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. (česky)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.