Buněčná smrt

Buněčná smrt je souhrn procesů vedoucích ke konci života buňky. Je rozdíl, zda probíhá u jednobuněčných organismů (v tom případě představuje smrt samotného organismu), nebo u mnohobuněčných, kde v mnohých případech může plnit určitou funkci [1], například jí vznikají prostory mezi prsty nebo se uvolňuje přístup k oosféře skryté v samičím gametofytu nahosemenných rostlin odumíráním kanálkových buněk, které přístup blokují. Dělí se obvykle na apoptózu a nekrózu.

Dělení buněčné smrti

Zatímco při takzvané nekróze odumírá z důvodu určitého poškození (např. nedostatek živin, škodlivé záření, atp.), při programované buněčné smrti se jedná o děj aktivní a do jisté míry dobrovolný. Termín „programovaná buněčná smrt“ je většinou synonymizován s termínem apoptóza,[1][2][3] ačkoliv některé práce vymezují termín jinak, totiž že apoptóza je jen jeden z typů programované buněčné smrti (dalším je zejména autofágie).[4] Mezi apoptózou a nekrózou můžeme vypozorovat některé fundamentální rozdíly. Při nekróze obvykle buňka bobtná (zvětšuje svůj objem), zatímco při apoptóze se scvrkává. Následkem nekrózy je vylití cytoplazmy ven z buňky do okolí, zatímco při apoptóze se vytváří tzv. apoptotická tělíska, jež jsou někdy pozřena okolními fagocytujícími buňkami.[1] Na druhou stranu pravděpodobně není hranice mezi apoptózou a nekrózou tak ostrá, existuje mezi nimi poměrně plynulý přechod. Některé typy buněčné smrti tak jsou nazývány jako „programovaná nekróza“.[1]

V odborné literatuře se vyčleňují i další typy buněčné smrti, např. pyroptóza, nekroptóza, netóza a mnohé další.[5]

Reference
  1. BALÁŽ, Vojtech, et al. Smrt jako součást života. Praha: NIDM, 2008. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-01-14. Archivováno 14. 1. 2013 na Wayback Machine
  2. Bruce Alberts, Alexander Johnson, Julian Lewis, Martin Raff, Keith Roberts, Peter Walter. Molecular Biology of the Cell, 4rd edition. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Kapitola Programmed Cell Death (Apoptosis).
  3. CAMPBELL, N.A; REECE, J.B. Biologie. [s.l.]: Computer press, 2006.
  4. BURSCH, W, A Ellinger, C Gerner, U Fröhwein, R Schulte-Hermann. Programmed cell death (PCD). Apoptosis, autophagic PCD, or others?. Annals of the New York Academy of Sciences. 2000, roč. 926, s. 1–12. Dostupné online [cit. 2008-12-06]. ISSN 0077-8923. DOI 11193023.
  5. GALLUZZI, L.; VITALE, I.; ABRAMS, J. M., et al. Molecular definitions of cell death subroutines: recommendations of the Nomenclature Committee on Cell Death 2012. Cell Death Differ.. 2012, roč. 19, čís. 1, s. 107–20. Dostupné online. ISSN 1476-5403.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.