Budova Ředitelství státních drah (Praha)

Parkoviště pod tělesem Severojižní magistrály v místě někdejší stavby

Vrchní provozní ředitelství státní společnosti kkStB bylo v Praze zřízeno při založení společnosti po první vlně znárodnění většiny větších železničních společností v říši roku 1884 jako jedno z 11 nově zřízených regionálních ředitelství v Rakousku-Uhersku, z toho jako hlavní ze 4 na území zemí Koruny české. Prvním sídlem takového úřadu byly kanceláře na pozdějším Masarykově nádraží.

Budova vznikla patrně v 90. letech 19. století, v těsné blízkosti starého pražského nádraží a přilehlých železničních dílen a nádraží Františka Josefa, hlavního pražského nádraží, v prostoru mezi oběma areály. Fungovala jako sídlo kkStB až do roku 1918. Po vzniku nezávislého Československa byly prohlášením Národního výboru 28. října 1918 vytvořeny Československé státní dráhy pod vedením ředitele Ing. Jana Bašty a veškerý majetek společnosti přešel pod tuto instituci. ČSD ponechaly budovu jako ředitelství státních drah pro celé území ČSR.

Úřední budova byla vystavěna na pozemku o půdorysu ve tvaru písmene L s hlavním západním čelem a jedním severním křídlem orientovaným do Karlovy třídy v novorenesančním slohu. V centrální ose budovy, kterou tvoří patrově vrstvený portál, se nacházelo centrální schodiště stavby. Objekt se skládal ze suterénu a tří podlaží, v nichž se nacházely primárně kanceláře s okny do ulice a pravoúhlými chodbami s okny do vnitrobloku. Stavba musela kompenzovat mírný žižkovský východní svah, ze strany vnitrobloku na areál přiléhalo kolejiště nádraží Františka Josefa. Hlavní část původní budovy orientovaná do Hooverovy třídy měří na šířku přibližně 70 metrů a lze ji tak řadit k největším stavbám dobových rakousko-uherských úřadů v České republice.