Budov (Ústí nad Labem)
Budov (německy Budowe) je malá vesnice, základní sídelní jednotka a pod názvem Budov u Svádova katastrální území, dnes součást města Ústí nad Labem, od něhož se nachází čtyři kilometry na východ. Samotný Budov patří do místní části Svádov.
Budov | |
---|---|
Kaplička v Budově | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Ústí nad Labem |
Okres | Ústí nad Labem |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°39′14″ s. š., 14°5′49″ v. d. |
Základní informace | |
Katastrální území | Budov u Svádova (1,49 km²) |
Nadmořská výška | 312 m n. m. |
PSČ | 403 22 |
Budov | |
Další údaje | |
Kód ZSJ | 159808 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První písemná zmínka o Budovu pochází z roku 1184, kdy Jiří z Milevska vesnici věnoval biskupu Jindřichovi.[1] Roku 1319 král Jan Lucemburský Budov udělil, spolu s hradem Střekovem, v léno Janovi z Vartenberka,[2] ale roku 1397 už vesnice patřila k Vartě. Po zániku Varty byla vesnice součástí velkobřezenského panství a po roce 1581 patřila ke Svádovu, u něhož zůstala až do zrušení patrimoniální správy. Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi stály čtyři selské a čtyři menší usedlosti. Významným hospodářským odvětvím ve vsi bývalo pěstování a sušení ovoce. Sušárny byly podle stabilního katastru z roku 1843 téměř u všech vesnických usedlostí.[1]
Přírodní poměry
Přímo pod vesnicí, na bezejmenném potůčku, spadajícím od Budova severním směrem k Labi, leží Budovský vodopád. V nedaleké Vlčí rokli, západně od Budova, se nachází sedm metrů vysoký Olšinský vodopád, jehož stěna je tvořena čediči a tufy. Vede k němu modrá turistická značka z Olšinek.
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 99 obyvatel (z toho 43 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák a 98 Němců. Kromě jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[3] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 102 obyvatel: jednoho Čechoslováků a 101 Němců. Stále převažovala římskokatolická většina, ale počet lidí bez vyznání vzrostl na šest.[4]
Pamětihodnosti
Ve vsi se dochovaly tři architektonicky původní domy. Dům čp. 34 má zděné přízemí a hrázděné patro se štítem v podobě jednoduché lomenice. Domy čp. 15 a 30 mají podobný charakter, ale první z nich má novodobý štít. K drobným památkám patří kaple s kulisovou zvonicí ve štítu na návsi.[1]
Odkazy
Reference
- PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic. 1. vyd. Díl IV. Ústecký kraj. Praha: Libri, 2009. 351 s. ISBN 978-80-7277-151-6. S. 45.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. S. 39.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 199.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 388.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Budov na Wikimedia Commons