Bušovice
Obec Bušovice (německy Buschowitz) se nachází v okrese Rokycany v Plzeňském kraji, zhruba 7 km severozápadně od Rokycan v nadmořské výšce kolem 380 m. Žije zde 614[1] obyvatel.
Bušovice | |
---|---|
Cesta z Bušovic k vrchu Kokotsko | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0326 559750 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Rokycany |
Okres (LAU 1) | Rokycany (CZ0326) |
Kraj (NUTS 3) | Plzeňský (CZ032) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°47′44″ s. š., 13°32′5″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 614 (2022)[1] |
Rozloha | 11,23 km² |
Nadmořská výška | 380 m n. m. |
PSČ | 338 24 |
Počet domů | 257 (2021)[2] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Sedlecko 48 Bušovice 338 24 Břasy 1 [email protected] |
Starosta | Mgr. Luboš Pták |
Oficiální web: www | |
Bušovice | |
Další údaje | |
Kód obce | 559750 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
První písemná zmínka o Bušovicích (Buseuicih) pochází z roku 1115, kdy zde měl popluží kladrubský klášter. Osada obce, Sedlecko, má kořeny kolem roku 1181, kdy měla být založena rytířem Číčem ze Železnice. V jižní části katastrálního území Bušovic bývala vesnice Kokotsko, která zanikla za husitských válek, a připomíná ji dnes jen pomístní jméno kopce a lesa.
Nejvíce pramenů je z období, kdy byla v Bušovicích založena čtyřtřídka v roce 1827. Později i vlastní chudobinec nebo kovárna. Nejvýznamnějším mezníkem pro obec bylo postavení železniční zastávky v roce 1908, ale první vlak tu projel už v roce 1863. A v roce 1927 byla v Bušovicích dokončena elektrifikace. Od počátku 20. století se ve skalách pod Sedleckem těžila břidlice coby surovina pro přípravu kyseliny sírové (vitriolu). Dodnes jsou patrné zbytky zavalených štol směrem k řece.
Pamětihodnosti
- Na návsi stojí bušovický zámek postavený rodem Vidršpergárů podle plánů architekta Jakuba Augustona těsně před rokem 1710.[3] Od roku 1827 do roku 1977 byla v zámku čtyřtřídní škola. Nyní je zde umístěn archiv Studijní a vědecké knihovny Plzeň.[4]
- Usedlost čp. 34
- Hradiště a mohylové pohřebiště Na hradišti
Části obce
Obec sestává ze tří částí: vlastní vesnice Bušovice a dvou menších vesnic Sedlecko a Střapole, položených od Bušovic asi 1½ km severně, respektive severovýchodně. Zatímco části Bušovice a Střapole měly každá odpovídající stejnojmenné katastrální území, část Sedlecko se až do roku 2013 poněkud kuriózně nacházela na katastrálním území sousední obce Smědčice. Tato skutečnost měla důvody historické; až do poloviny 20. století Sedlečko tvořilo součást Smědčic a vlastní katastrální území nikdy nemělo. Teprve v roce 2009 obě obce uzavřely smlouvu o rozdělení katastrálního území Smědčice a k její realizaci došlo o čtyři roky později.[5][6]
- (údaje ze sčítání lidu 2001; celkem 211 domů a 521 obyvatel)
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Bušovice – zámek, s. 46.
- Turistické cíle [online]. Obec Bušovice [cit. 2017-03-09]. Dostupné online.
- Zápis ze zasedání obecního zastupitelstva Smědčice dne 11.5.2009 5/09 [online]. Rev. 2009-11-12 [cit. 2010-03-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-10.
- Změny názvů katastrálních území [online]. Český statistický úřad, rev. 2017-05-24 [cit. 2017-06-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bušovice na Wikimedia Commons
- Bušovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Mapa katastrálního území Bušovice[nedostupný zdroj]
- Pořad Českého rozhlasu Drahý Nikito Sergejeviči!, obsahuje řadu unikátních záznamů s hlasem Nikity Sergejeviče Chruščova z jeho návštěvy v Bušovicích v roce 1957