M1919 Browning
Browning M1919 (nebo jen M1919) je těžký vzduchem chlazený kulomet, který používali spojenci a to především armáda USA. Kulomet vychází ze svého předchůdce kulometu M1917, který měl hlaveň chlazenou vodou. Oproti M1917 měl M1919 hlaveň chlazenou vzduchem a z toho vyplývá, že mohl střílet kratšími dávkami než M1917, ale byl snadněji přenosný.
| M1919 Browning | |
|---|---|
 Browning M1919A4 | |
| Typ | Kulomet |
| Místo původu |  |
| Historie služby | |
| Ve službě | 1919–1970 (U.S.) |
| Používána | Viz Uživatelé |
| Války | druhá světová válka, válka v Koreji, krize v Kongu, válka ve Vietnamu, občanská válka v Rhodesii |
| Historie výroby | |
| Navrženo | 1919 |
| Výroba | 1919–1945 |
| Základní údaje | |
| Hmotnost | 14 kg |
| Typ náboje | .30-06 Springfield (U.S.), 7,62 x 51 mm NATO (U.S.), .303 British, 8 x 57 IS |
| Kadence | 700 ran/min |
| Úsťová rychlost | 824 m/s americký náboj 845 m/s polský náboj |
| Zásobování municí | tkaninový nábojový pás na 250 nábojů |
Používaný byl především v tancích, jejichž výroba se za první světové války v USA rozbíhala. S koncem války byla většina zakázek zrušena, ale kulomet se nadále vyvíjel. M1919 byl vyráběn v řadě verzí velmi dlouhou dobu – jeho přednostmi byla velká spolehlivost a použití v jakýchkoliv podmínkách (např. severní Afrika, západní Evropa, východní Asie). Většinou byl používán s trojnožkou, ale i na různých lafetách na zemi i na vozidlech (např. Jeep Willys). V některých státech na světě se můžete setkat s kulomety M1919 dodnes. Z tohoto kulometu konstrukčně vychází také Browning vz. 1924 později velmi známý jako Browning M2, který se používá dodnes v hojném množství.
Konstrukce
Kulomet využívá krátký zákluz hlavně, nábojová komora je uzamčena přímoběžným závěrem s uzamykací závorou vloženou do pouzdra zbraně. Závora má tvar vertikálně posuvného klínu. Pro pohyb nosiče závorníku oproti závorníku při odemykání a pro urychlení nosiče vzad je použit pákový zrychlovač otáčející se ve vodorovné rovině. Zásobování kulometu je řešeno tkaninovým nábojovým pásem vkládaným do kulometu zleva. To je při použití s náboji s drážkou zvláštní. Použito u kulometů Maxim a odvozených Vickers[zdroj?!], ty ovšem používají náboje s okrajovou nábojnicí. Kovové nábojové pásy se nejdříve zaváděly pro zbraně v letadlech a s jejich použitím u pěchoty se zpočátku nepočítalo. Po vylodění spojenců se u pěchoty mohly objevit kovové pásy M1 ale jednalo se spíše o výjimky. Větší rozšíření nastalo během války v Koreji, ale i zde se stále objevovaly látkové pásy. Oproti většině ostatních kulometů střílí M1919 z uzavřeného závěru. To znamená, že před výstřelem je náboj vložený v komoře. Toto řešení zvyšuje přesnost střelby, ale zároveň může vést k samovolné střelbě zbraně, při iniciaci náboje teplem v hlavni přehřáté delší střelbou.
Verze používané pozemním vojskem
- M1919A1 – První pokus o úpravu jako lehký kulomet, byl proto osazen lehkou hlavní a dvojnožkou. Velmi rychle se ukázalo, že se u něj rychle přehřívala hlaveň a proto mohl střílet pouze krátké dávky a jako podpůrná zbraň je v této podobě nepoužitelný.
- M1919A2 – používán americkou jízdou
- M1919A3
- M1919A4 – Používán pěchotou, nejpoužívanější verze (438971 ks).
- M1919A5 – Používán na tancích, na kulometu byla úprava pro možnost nasazení na lafetu. Byl lafetován na tancích, obrněných transportérech, Jeepech a vyloďovacích prostředcích.
- M1919A6 – Používán pro posílení palebné síly pěchoty zaveden až ke konci války, měl plnit úlohu lehkého kulometu, byl proto vybaven kuželově zužující se hlavní, držadlem pro snadnější přenášení a pažbou, jenomže byl ve výsledku těžší než kulomet Lewis, používaný Brity za 1. světové války, přesto znamenal zlepšení, protože z obsluhy kulometu ubyl nosič trojnožky. Velkého uplatnění se kulomet dočkal během války v Koreji.
Základní parametry:
- délka: 964 mm (M1919A4), 1.346 mm (M1919A6)
- délka hlavně: 609 mm
- ráže: .30-06 Springfield
- kadence: 450–600 ran/min
- zásobování: tkaný pás 100 nebo 250 nábojů
Verze používané letectvem
Existovala také verze s kadencí zvýšenou na 700 ran / min. Protože ale s pomocí belgických zbrojařů byl upraven kulomet M2 pro použití v letadlech odlehčením a zvýšením kadence: Vážil pouze o 1/3 hm M1919 víc než M1919 a dosahoval kadence 1 200 ran / min. (Některé verze údajně i 1 500 ran / min). Byl letecký M1919 dodáván hlavně spojencům.
Další ráže
Kulomety M1919 existovaly také v těchto rážích:
- .303 British – Britská letecká a tanková verze.[zdroj?!]
- 8 × 57 IS (7,92 mm) – pro použití v Evropě s ukořistěnou německou municí, případně pro partyzánské a odbojové skupiny.
- 6,5 × 55mm a 8 × 63 mm jako Švédský Carl Gustaf SGF
- později byla řada M1919 upravena na ráži 7,62 x 51 mm NATO a používána až do roku 1990, některými spojenci dosud.
.svg.png.webp){kind=small}
.svg.png.webp){kind=small}
.svg.png.webp){kind=small}
