Bromid draselný
Bromid draselný (KBr) je sůl široce používaná jako antikonvulzivum a sedativum koncem 19. a začátkem 20. století. Nositelem jeho účinku je bromidový iont (proto je bromid sodný obdobně účinný). Bromid draselný se dosud používá ve veterinární medicíně jako antiepileptikum pro psy a kočky.
Bromid draselný | |
---|---|
Obecné | |
Systematický název | Bromid draselný |
Latinský název | Kalii bromidum Kalium bromatum |
Anglický název | Potassium bromide |
Německý název | Kaliumbromid |
Sumární vzorec | KBr |
Vzhled | bílá pevná látka |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 7758-02-3 |
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) | 253877 |
InChI | 1S/BrH.K/h1H;/q;+1/p-1 |
Číslo RTECS | TS7650000 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 119,002 g/mol |
Molární koncentrace cM | 4,620 4 mol/dm3 (20 °C, 40% roztok) |
Teplota tání | 737 °C |
Teplota varu | 1 388±8 °C |
Hustota | 2,748 g/cm3 1,374 6 g/cm3 (20 °C, 40% roztok) |
Dynamický viskozitní koeficient | 1,010 cP (20 °C, 40% roztok) |
Kinematický viskozitní koeficient | 0,735 cS (20 °C, 40% roztok) |
Index lomu | nD= 1,559 45 nD= 1,391 4 (20 °C, 40% roztok) |
Rozpustnost ve vodě | 53,89 g/100 g (0 °C) 59,89 g/100 g (10 °C) 65,11 g/100 g (20 °C) 68,1 g/100 g (25 °C) 70,9 g/100 g (30 °C) 75,8 g/100 g (40 °C) 81,08 g/100 g (50 °C) 86,03 g/100 g (60 °C) 94,6 g/100 g (80 °C) 103,26 g/100 g (100 °C) 127,3 g/100 g (150 °C) 153,2 g/100 g (200 °C) |
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech |
methanol ethanol 0,54 g/100 g (55 °C) glycerol 17,8 g/100 g (25 °C) diethylether (velmi málo) |
Relativní permitivita εr | 4,87 |
Měrná magnetická susceptibilita | −5,19×10−6 cm3g−1 |
Povrchové napětí | 88,2 mN/m (750 °C) 81,0 mN/m (850 °C) 73,8 mN/m (950 °C) |
Struktura | |
Krystalová struktura | krychlová |
Hrana krystalové mřížky | a= 657,4 pm |
Dipólový moment | 30,35×10−30 Cm (650 °C, plyn) |
Termodynamické vlastnosti | |
Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −392,5 kJ/mol |
Entalpie tání ΔHt | 0,244 J/g |
Entalpie rozpouštění ΔHrozp | −5,06 J/g |
Standardní molární entropie S° | 95,85 J K−1 mol−1 |
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −378,8 kJ/mol |
Izobarické měrné teplo cp | 0,437 6 JK−1g−1 |
Bezpečnost | |
[1] Varování[1] | |
R-věty | R20/21/22 R36/37/38[2] |
S-věty | S22 S26 S36[2] |
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Za běžných podmínek se jedná o bílý krystalický prášek dobře rozpustný ve vodě. Ve zředěném vodném roztoku má sladkou chuť, ve vyšších koncentracích chutná hořce a nejkoncentrovanější má slanou chuť (tyto účinky jsou dány hlavně draselným iontem; bromid sodný chutná při všech koncentracích slaně[3]). Vysoké koncentrace bromidu draselného silně dráždí membránu žaludeční sliznice a způsobuje nauzeu, občas i zvracení (tento účinek je opět typický pro všechny rozpustné draselné soli).
Chemické vlastnosti
Bromid draselný je typickou iontovou solí, která plně disociuje a má ve vodném roztoku pH přibližně 7, protože bromovodík je silná kyselina a hydroxid draselný silná zásada. Slouží jako zdroj bromidových iontů - tato reakce je důležitá pro výrobu bromidu stříbrného pro fotografické filmy:
Br− ve vodném roztoku také tvoří komplexy při reakci s některými kovovými halogenidy, například s bromidem měďnatým:
- 2 KBr(aq) + CuBr2(aq) → K2[CuBr4](aq)
Příprava
Tradiční metodou výroby KBr je reakce uhličitanu draselného s Fe3Br8 (připraveným reakcí železného šrotu pod vodou s nadbytkem bromu):
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Potassium bromide na anglické Wikipedii.
- Potassium bromide. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- Safety data for potassium bromide - Physical & Theoretical Chemistry Lab, Oxford University
- Archivovaná kopie. www.iro-taihe.com [online]. [cit. 2012-08-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-20.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu bromid draselný na Wikimedia Commons
- (anglicky) Pesticide information
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.