Bromátometrie

Bromátometrie je metoda odměrné analýzy. Je jí možno přímo stanovit v kyselém prostředí titrací odměrným roztokem KBrO₃ (má vlastnosti základní látky, není potřeba standardizovat) s použitím indikátoru methylové oranži nebo methylové červeni anorganické soli – např. Sn²⁺, As³⁺, Sb³⁺, Tl⁺, Cu⁺ jiné, které se oxidují na Sn⁴⁺, As⁵⁺, Sb⁵⁺, Tl³⁺, Cu²⁺. Reakce při laboratorní teplotě probíhají pomalu, a proto se musí roztok zahřát na 50 – 60 °C.

Princip metody

V kyselém prostředí je KBrO₃ silným oxidačním činidlem a je redukován redukujícími látkami až na bromid:

BrO + 6 H⁺ + 6 e⁻ ↔ Br⁻ + 3 H₂O

Jakmile je redukující látka zcela zoxidována, reaguje nadbytečný bromičnan s bromidem vzniklým v roztoku během titrace a uvolní se elementární brom:

BrO + 5 Br⁻ + 6 H⁺ → 3 Br₂ + 3 H₂O

Konec titrace se projeví nažloutlým zabarvením roztoku vlivem vyloučeného bromu. Tento způsob indikace není příliš citlivý, a proto se k titrovanému roztoku přidává methylová oranž nebo methylová červeň, jimiž je roztok zbarven červeně až do bodu ekvivalence. Po dosažení ekvivalence vyloučený elementární brom tato barviva rozrušuje a roztok se odbarví.

Příklady stanovení

Přímá titrace

3 Sn²⁺ + BrO₃⁻ + 6 H⁺ → 3 Sn⁴⁺ + Br⁻ + 3 H₂O

Bod ekvivalence je odbavení červenohnědého roztoku v důsledku vznikajícího elementárního bromu, který rozkládá indikátor.

BrO₃⁻ + 5 Br⁻ + 6 H⁺ → 3 Br₂ + 3 H₂O.

Nepřímá titrace

Používá se pro organické látky, které reagují s bromem za vzniku příslušných derivátů bromu příliš pomalu. V takovém případě se volí postup, při kterém se k okyselenému vzorku přidá nadbytek bromidu a známý přebytek odměrného roztoku bromičnanu. Po proběhnutí bromace se nezreagované množství bromu stanoví jodometricky titrací Na₂S₂O₃_.

Lze stanovit např. anilin, fenolin, 8 – chinolin, askorbovou kyselinu, deriváty hydrazinu, thiomočovinu.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.