Soběšice (Brno)
Soběšice (německy Obeschitz) jsou městská čtvrť na severním okraji statutárního města Brna. Její katastrální území má rozlohu 6,06 km². Původně samostatná obec byla k Brnu připojena v roce 1971, od 24. listopadu 1990 je součástí samosprávné městské části Brno-sever. Žije zde přibližně 2300 obyvatel.
Soběšice | |
---|---|
Výhled na Soběšice z rozhledny | |
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Městská část | Brno-sever |
Obec | Brno |
Okres | Brno-město |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°15′14″ s. š., 16°37′18″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 2 265 (2011)[1] |
Katastrální území | Soběšice (6,06 km²) |
Nadmořská výška | 370 m n. m. |
PSČ | 644 00 |
Počet domů | 709 (2011)[1] |
Soběšice | |
Další údaje | |
Kód části obce | 411728 |
Kód k. ú. | 751910 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V Soběšicích je základní škola, hřbitov, hřiště, klášter klarisek, pomník Mistra Jana Husa i minipivovar. Významným vrcholem je kopec Strom nad sadovou oblastí. Na jeho zalesněném vrcholu se nachází památník kaple svatého Kříže, kterou zde jako výraz díků za odvrácení morové nákazy postavil v letech 1715–1717 brněnský architekt Mořic Grimm. a která zde stávala až do druhé světové války. Nedaleko od památníku je vyhlídka s rozhlednou Ostrá horka. Ve 21. století probíhá v Soběšicích poměrně rozsáhlá výstavba nových rodinných domků.
Sousedící katastrální území, městské části a obce
Katastrální území Soběšice se rozkládá na severu městské části Brno-sever západně od Melatínského potoka, jehož tok tvoří část jeho východní hranice, a hraničí na jihu s katastrálním územím Obřany (součást městské část Brno-Maloměřice a Obřany), Lesná (rovněž součást městské části Brno-sever) a Sadová (součást městské části Brno-Královo Pole), na západě s katastrálním území Řečkovice (součást městské část Brno-Řečkovice a Mokrá Hora), na severozápadě s katastrálním územím městské části Brno-Jehnice, na severu s katastrálním územím městské části Brno-Ořešín, na severovýchodě a východě s katastrálním územím obce Bílovice nad Svitavou.
Historický přehled
První písemná zmínka o Soběšicích pochází z roku 1286. V roce 1900 zde žilo 733 obyvatel. Podle sčítání z 1. března 1950 měly Soběšice 298 domů, v nichž žilo 1160 obyvatel, z toho 585 mužů a 575 žen.[2] V souvislosti s radikální druhou katastrální reformou Brna došlo k úpravě jižní hranice soběšického katastru, při níž se původně soběšické parcely 952/1, 952/2, 952/3, 952/4, 952/6, 952/7, 952/8, 952/9, 952/10, 952/11, 952/12, 952/13, 952/14, 952/15 a 952/16 staly součástí nově vytvořeného brněnského katastrálního území Sadová, zatímco k Soběšicím byly připojeny původně obřanské parcely 1087/1, 1087/3 a 1087/4. K Brnu byla dosud samostatná obec připojena 26. listopadu 1971 a začleněna do městského obvodu Brno III. Připojení k Brnu bylo projednáváno 17. července 1971 na veřejném zasedání soběšického MNV pod předsednictvím Františka Šupky. Kromě členů MNV se zasedání zúčastnili také obyvatelé obce a představitelé Brna v čele s primátorem Ing. Vladimírem Štronerem. V projevech a následné diskusi byla občanům přislíbena plynofikace, zřízení vodovodu a kanalizace, oprava vozovky, posílení dopravního spojení s Brnem a vypracování územního plánu. Z přítomných 352 zdejších občanů pak pro připojení k Brnu hlasovalo 352 a proti bylo jen 19[3]. Po připojení proběhlo přejmenování těch sběšických ulic, jejichž názvy byly identické s názvy ulic ve zbytku města[4]. Podle sčítání z roku 1980 měly Soběšice 343 obydlených domů, v nichž žilo 1157 obyvatel[5]V rámci obvodu Brno III pak Soběšice setrvaly až do roku 1990, kdy vznikla současná městská část Brno-sever.
Místní aktivity
V brněnských Soběšicích jsou každý rok pořádány tradiční svatováclavské hody. Tyto hody pořádá Hodový výbor, o.s. jehož předsedou je Tomáš Lerch. V září roku 2009 začala skupina mladých lidí vydávat časopis pro místní občany pod jménem Sobulák. 24. června 2017 byla v Prvním soběšickém pivovaru uvařena první várka piva.
Doprava
Denní dopravní spojení zajišťuje dopravní podnik města Brna prostřednictvím autobusové linky č. 57 jedoucí ze zastávky Tomkovo náměstí přes Štefánikovu čtvrť a Lesnou do Soběšic, většinou až do Útěchova (někdy pokračuje až do Vranova), a linky č. 43 jedoucí od nádraží v Králově Poli do Soběšic. V noci zajišťuje spojení autobus č. 93 z Hlavního nádraží.
Osobnosti
- Heinrich Blum – architekt
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- BARTOŠ, Ladislav. Z minulosti Soběšic. Brno: OS Ostrá Horka, 2014. Kapitola 58. Nové společenské poměry, s. 170. (čeština)
- BARTOŠ, Ladislav. Z minulosti Soběšic. Brno: OS Ostrá Horka, 2014. Kapitola 67. Rozvoj obce, s. 208. (čeština)
- BARTOŠ, Ladislav. Z minulosti Soběšic. Brno: OS Ostrá Horka, 2014. Kapitola 67. Rozvoj obce, s. 209. (čeština)
- BARTOŠ, Ladislav. Z minulosti Soběšic. Brno: OS Ostrá Horka, 2014. Kapitola 67. Rozvoj obce, s. 213. (čeština)
Literatura
- FLODROVÁ, Milena. Brno v proměnách času : malá zamyšlení. Brno: Šimon Ryšavý, 2007. 178 s. ISBN 80-86137-79-1. Kapitola Soběšice a Geografie, s. 158–160.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Soběšice na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky místního portálu "Brnosever.cz"
- Oficiální stránky místního portálu "Severobrněnsko.cz"
- Oficiální stránky místní sokolské jednoty Sokol Soběšice
- Informace o dějinách Soběšic na oficiálním webu městské části Brno-sever