Bretaňské království

Bretaňské království (bretonsky Rouantelezh Breizh, latinsky Regnum Britanniae Minoris) byl středověký krátce existující státní útvar a vazalský stát Franské říše v letech 851 až 939 nacházející na Bretaňském poloostrově omývaném Atlantským oceánem. Vznikl v roce 851 v době nájezdů severských vikingů, kdy si kníže Erispoe obdržel královský titul od západofranského krále Karla II. Holého, kterého 22. srpna 851 porazil v bitvě u Jenglandu. O šest let později byl zavražděn a vystřídán svým bratrancem Šalomounem. V roce 890 nastoupil třetí a zároveň i poslední bretaňský král Alain I. Veliký, za jehož vlády Bretaň dosáhla největší rozlohy. Žádný z dalších bretaňských vévodů královského titulu nedosáhl, neboť právo na jeho udělování si vyhrazoval franský panovník, k tomu ale již z jeho strany nikdy nedošlo. Znovu Bretani vládl král až v 16. století, ale byl to již král francouzský a nikoli bretaňský, neboť došlo ke spojení bretaňské vévodské koruny s francouzskou.

Bretaňské království Regnum Britanniae Minoris Rouantelezh Breizh ↓ 851–939 ↓ vlajka
geografie Rozmach království v letech 845–867
hlavní město:	žádné
obyvatelstvo
jazyky:	bretonština, gallo, latina, francouzština, normandština, poitouština
náboženství:	katolické
státní útvar
státní zřízení:	monarchie
mateřská země:	Franská říše Franská říše (vazalství)
státní útvary a území
předcházející: Cornouaille Domnonée Broërec marky Neustrie následující: Bretaňské vévodství Horní Bretaň Rouenské hrabství Neustrie