Vikinská Bretaň

Pojem vikinská Bretaň je historický termín pro dvě desetiletí trvající okupaci Horní Bretaně skandinávskými vikingy v období 9. a 10. století. Oblast Bretaně byla stejně jako sousední Normandie jedním z cílů vikinských nájezdů a Bretonci, příliš zaměstnaní bojem proti expanzivní Franské říše, sotva dokázali čelit vpádu neznámého nepřítele.

Horní Bretaň
←  9. století–939  →
geografie

Bitvy a nájezdy vikingů na Bretaň
obyvatelstvo
státní útvar
státní útvary a území
předcházející:
Bretaňské království
 následující:
Bretaňské vévodství

V zemi se zprvu usadil vikingský vůdce Hastein poté, co byl po svém nájezdu vyhnán Franky z jejich území. V roce 919 Frankové výměnou za mír postoupili vůdci Rognvaldrovi město Nantes, který ho přejmenoval na Namsborg, zároveň přistoupil ke křesťanství, aby se mohl stát Franky uznávaným vládcem Horní Bretaně. Vládl až do své smrti v roce 930, poté se vládcem stal Hakon Rognvaldrsson.

V roce 931 se shromáždilo vojsko Seveřanů na Loiře k novému útoku na Franky, toho využili porobení bretaňští rolníci jako příležitost k povstání. Díky podpoře anglického krále Ethelstana a návratu bretonské šlechty z anglického exilu se povstání rozšířilo po celém poloostrově. V roce 937 padl Nambsborg a také byl zabit vládce Hakon. V bitvě u Trans-la-Fôret 1. srpna 939 byli vikingové definitivně poraženi společnou armádou Bretonců vévody Alana II. a Franků vedených hrabaty Berengarem z Rennes a Hugem II. z Maine, což vedlo k rychlému konci této vikinské državy.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Viking Brittany na anglické Wikipedii.

    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.