Breatharianismus

První osobou, která by se dala zařadit k tomuto směru, byla Terezie Neumannová (1898–1962) z bavorské vesnice Konnersreuthu. Od roku 1923 až do své smrti v roce 1962 údajně nejedla Terezie Neumannová nic jiného než eucharistii, a od roku 1926 až do své smrti nepila žádnou vodu.

Výraznou představitelkou je Australanka známá jako Jasmuheen, vlastním jménem Ellen Greveová. Tvrdí, že získává veškeré potřebné živiny z prány, Božího světla, univerzální životní síly. V její knize Living on light, se doporučuje 21 denní program, který zastaví stárnutí a umožní dosáhnout nesmrtelnosti.

Breathariáni existují i v USA, kde dokonce existuje i Breathariánský institut, který vede Wiley Brooks.

Na krátkodobý půst jsou mezi lékaři názory rozdílné, představy o vyčištění těla od „strusky“, jedovatých látek půstem ze střeva nebo o zlepšení imunity nebyly prokázány, ale jako motivační úvod do redukčních metod u obézních se půst doporučuje ^[zdroj?]. Dlouhodobý půst může tělo jen poškodit a představy breathariánů o možnosti existovat bez potravy a pití jsou nebezpečným nesmyslem, jak ukazují případy úmrtí (podle informace francouzského breathariána Henriho Monforta se jednalo o zemřelé, kteří při nalezení jejich ostatků měli při sobě literaturu zabývající se brethariánstvím – jejich smrt nebyla zapříčiněna praktikováním brethariánství). U Greveové ostatně novináři našli plnou spíž jídla. Breatharianismus je jen výnosné šarlatánství, protože naivita lidí je nezměrná a vždy se najdou lidé, kteří kupují knihy a platí drahé kurzy breathariánských guruů. Dýchání lze v oblasti pseudomedicíny využít i jiným způsobem, jak ukazuje „dýchání léčebné“ a také holotropní dýchání českého autora Stanislava Grofa.