Brandon Slay

Dětství strávil po rozvodu rodičů mezi rodným Amarillem a Houstonem.[1] Zápasení se začal aktivně věnovat na amarillské střední škole Tascosa pod vedením Johnnyho Cobba. S týmem Rebels se stal mistrem školské ligy Texas Panhandle v letech 1991 až 1993. Zápas kombinoval s americkým fotbal – v roce 1992 byl vyhlášen nejlepším obranářem školské ligy Texas Panhandle. Na podzim roku 1993 dostal stipendium na philadelphské University of Pennsylvania, za kterou zápasil pod vedením Rogera Reiny.[2] S týmem Quakers soutěžil v školské lize Ivy League.[3] Studium na univerzitě ukončil v roce 1998.

Od roku 1999 se věnoval výhradně olympijskému zápasu v olympijském tréninkovém středisku (OTC) v Colorado Springs pod vedením Kevina Jacksona. V americké volnostylařské reprezentaci se prosadil v olympijském roce 2000 ve váze do 76 kg. Na dubnové a červnové americké olympijské kvalifikaci porazil své hlavní soupeře Joe Williamse a Briana Dolpha a získal nominaci na olympijské hry v Sydney. V Sydney byl nalosován do první skupiny s největším favoritem ruským Čečencem Buvajsarem Sajitevem. V úvodním kole skupiny porazil 4:1 na technické body Bulhara Plamena Paskaleva a v souboji o postup ze skupiny nastoupil proti Sajtijevovi. V úvodní minutě prolomil Sajtijevovu obranu útokem na nohy a koršunem získal vedení 3:0 na technické body. Náskok však do konce prvního poločasu neudržel a po třech minutách byl výsledek vyrovnaný 3:3. Do konce šestimunotvé hrací doby se výsledek nezměnil a zápas šel za nerozhodného stavu 3:3 do prodloužení. Po půlminutě prodloužení Sajtijeva nabral útokem pod pás, kterým se mu dostal za záda za rozdílový bod k vítězství 4:3. Způsobil tak jednu z největších senzací olympijských her v Sydney. Ve čtvrtfinále porazil po prodloužení 2:2 na technické body na pomocná kritéria ruského Oseta Gennadije Lalijeva v dresu Kazachstánu. V semifinále proti ruskému Inguši Ademu Bereketovi v dresu Turecka nařídil po nerozhodném prvním poločase na začátku druhého rozhodčí dle tehdy platných pravidel kontakt (klinč), při kterém rozpojil jako první ruce a prohrával 0:1 na technické body. Vzápětí však využil hrubé Bereketovy chyby v parteru a otočil výsledek koršunem na 3:1. Bodový náskok udržel do konce hrací doby a postoupil do finále proti Němci Alexandru Leipoldovi. Úvodní poločas finále s Leipoldem skončil nerozhodně 0:0. Druhý poločas začal vzájemným kontaktem. Situaci nezvládl, nedokázal zapnout ruce za zády Němce a dostal 2 trestné body. Navíc musel do parteru, ve kterém ztratil další technický bod. Do konci hrací doby ztratil ještě jeden a po porážce 0:4 na technické body získal stříbrnou olympijskou medaili.

V říjnu 2000 byl tři týdny po finále pozitivně testován na zakázanou látku nandrolon jeho přemožitel Leipold. Po diskvalifikaci Alexandra Leipolda se posunul na první místo a získal dodatečně zlatou olympijskou medaili.[4] Po zisku olympijské medaile se k vrcholové přípravě nevrátil. Věnuje se trenérské a influencerské práci.

Olympijské hry a mistrovství světa

Olympijské hry a mistrovství světa
Kolo	Výsledek	Bilance	Soupeř	Výsledek	KB	∑KB	Styl	Datum	Turnaj	Místo
2000 Olympijské hry do 76 kg ve volném stylu
finále	vítězství*	5-0	Alexander Leipold (GER)	DQ – doping (0:4)	4	16	Zápas ve volném stylu	28.–27. srpen 2000	Olympijské hry	Sydney, Austrálie
semifinále	vítězství	4-0	Adem Bereket (TUR)	tech. body (3:1)	3	12
čtvrtfinále	vítězství	3-0	Gennadij Lalijev (KAZ)	tech. body (2*:2)	3	9
1. skupina	vítězství	2-0	Buvajsar Sajtijev (RUS)	tech. body (4:3)	3	6
1. skupina	vítězství	1-0	Plamen Paskalov (BUL)	tech. body (4:1)	3	3