Chelsea Manningová

Manningová byla držena v zařízení s maximální ostrahou a současně v režimu POI (Prevention of Injury – prevence zranění), v jehož rámci lze vězňům nebo chovancům omezit jejich pohyb, kontakt s ostatními lidmi a usměrnit dobu, po kterou budou moci spát a kdy budou vzhůru. Byla na samotce v malé cele (6×12 stop)[16] po 23 hodin denně,[17] nebyly jí dovoleny návštěvy[18] (ani rodinných příslušníků – výjimkou během posledních měsíců bylo několik málo návštěv jejího právníka a jejího kamaráda a důvěrníka Davida House).[17] V rámci vězeňského režimu měla Manningová budíček v 5 hodin ráno a až do 8 hodin večer měla zakázáno spát,[17] bylo jí též zakázáno v cele cvičit.[17] Podle právního zástupce Manningové a psychologa nebyl takový režim nezbytný.[12][19]

Podmínky, ve kterých byla zadržována, budily pozornost médií, která je označovala za „extrémní“,[12] „nehumánní“,[20] „hanebné“[13] a též za formu mučení.[21] V souvislosti s Manningovou se objevovalo i spojení „politický vězeň“, spolu se zprávou, že podmínky věznění měl na základě formální stížnosti zkoumat komisař OSN.[22][23] Ten v březnu 2012 shledal, že se Spojené státy na Manningové dopustily mučení, krutého a ponižujícího zacházení a porušení presumpce neviny.[24]

V polovině prosince 2010 tiskový mluvčí Pentagonu David LaPonde prohlásil, že s Manningovou je zacházeno jako s jakýmkoli vězněm v zařízení s maximální ostrahou; že může cvičit, číst tisk, přijímat návštěvy a po jednu hodinu denně sledovat televizi.[25] Přítel a důvěrník Manningové David House, který měl o týden později v rozhovoru pro MSNBC příležitost mluvit o podmínkách jejího zadržování, toto prohlášení ve všech bodech popřel a dodal, že nedostatek cvičení a duševní stimulace se začínal u Manningové projevovat na jejím zdraví i psychice.[17] V rozhovoru též poznamenal, že jediný zdroj zadržení a dlouhého věznění Manningové je velmi nedůvěryhodný (poukázal na nucený pobyt Adriana Lamo na psychiatrické léčebně, kde byl od 28. dubna do 7. května 2010, krátce před zadržením Manningové) a že nic nenaznačuje tomu, že by spojení mezi Manningovou a zakladatelem WikiLeaks Julianem Assangem vůbec existovalo.[10]

Dne 25. ledna 2011 vyšetřovatelé americké armády konstatovali, že se jim nepodařilo najít důkazy spojující Manningovou s Assangem (z čehož krom jiného vyplývá, že nemají možnost stíhat Assangeho za prozrazení amerických diplomatických depeší).[26] Současně s tím byl Manningové zrušen režim Prevention of Injury. Dne 10. dubna podepsalo 250 prominentních amerických právníků[27] protest proti zacházení s Manningovou.[28] Mezi nimi i Laurence Tribe, profesor Harvardovy univerzity, považovaný za největší liberální autoritu v USA na ústavní právo (učil mj. i Baracka Obamu), jehož názorem bylo, že toto zacházení je „nejen ostudné, ale též protiústavní“.[29] Dne 8. dubna 2011 si velitel věznice vyžádal hlášení o vězeňských podmínkých Manningové a zjistil četná pochybení, která se následně snažil skrýt.[30][31]

Dne 17. ledna 2017 zrušil prezident Obama zbytek trestu pro Manningovou. K propuštění došlo 17. května 2017.[32]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bradley Manning na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chelsea Manningová na Wikimedia Commons
• (anglicky) Bradley Manning Support Network
• (anglicky) Časová osa kauzy Bradley Manning/WikiLeaks Archivováno 15. 1. 2011 na Wayback Machine