Bordeauxská klasifikace vín

Bordeauxská klasifikace vín z roku 1855 je seznam nejlepších červených vín z oblasti Bordeaux sestavený na popud Napoleona III. u příležitosti Světové výstavy v Paříži v roce 1855.
Klasifikace z roku 1855 byla sestavena na základě mnoha let pečlivého zvažování a porovnávání výsledků jednotlivých ročníků asi šedesátky médockých vinařských usedlostí. Jde o jasný a přehledný systém, harmonický řád s pevnou hierarchií, který i po sto padesáti letech dokonale slouží účelu, pro nějž byl navržen.[zdroj?] Kritéria, jež tato klasifikace v oblasti Bordeaux nastavila, se stala vodítkem pro ostatní vinařské oblasti nejen ve Francii, ale na celém světě.

Bordeauxská château
Městečko Pauillac, odkud pocházejí tři z pěti bordeauxských vín klasifikovaných v kategorii premier cru

Dějiny

Průmyslový palác, v němž se konala pařížská Světová výstava v roce 1855

Na rok 1855 byla do Paříže plánována Světová výstava, a tak se do francouzského hlavního města začalo svážet zboží nejen z celé Francie, ale z celého světa. Bordeaux mělo reprezentovat víno. Běžní návštěvníci výstavy však neměli možnost vína ochutnat. Pro větší zajímavost proto měla výstavu doprovodit vinařská mapa regionu doplněná přehledem nejlepších vín z oblasti. Bordeauxská obchodní komora proto požádala Unii nákupčích, aby zhotovila přehledný „seznam všech klasifikovaných červených vín v regionu, v němž bude tak přesně a kompletně, jak je to jen možné, specifikováno, do které z pěti tříd každé z nich patří a ve které obci je možno je nalézt“.[1] Nákupčí totiž měli jako jediní celkový přehled o trhu s bordeauxskými víny. Měli také k dispozici všechny nezbytné podklady a zdroje, takže mohli během pouhého měsíce dodat seznam nejlepších vín. 18. dubna tedy vytvořili seznam, který později proslul jako Klasifikace z roku 1855. Ještě dnes, více než 150 let po svém sestavení zůstává jedním z nejsměrodatnějších vodítek ve světě vín.

Zajímavost

Všechna červená vína, jež se dostala na seznam, pocházela z oblasti Médoc. Jediné château mimo Médoc, jemuž byla při klasifikaci udělena zvláštní výjimka a bylo zařazeno do skupiny klasifikovaných usedlostí, bylo Château Haut-Brion, jež leží v oblasti Graves. Shodou okolností bylo navíc zařazeno na samotný vrchol této hierarchie. Bílá vína, jež se tehdy těšila mnohem menšímu významu než červená, byla omezena pouze na sladká vína z oblasti Sauternes a Barsac a zařazena pouze do dvou tříd.

Změny v klasifikaci

V rámci každé kategorie jsou jednotlivá château zařazena podle kvality svých vín. Genialitu klasifikace z roku 1855 dokazuje skutečnost, že od dubna 1855 doznala pouhé dvě velké změny, a to zařazení Château Cantemerle do kategorie cinquième cru v roce 1856 a povýšení Château Mouton Rothschild do kategorie premier cru v červnu 1973. (Tomuto povýšení předcházelo 51 let usilovného snažení a jemného diplomatického manévrování majitele usedlosti barona Philippe de Rothschilda, jež značně ovlivnilo nejen samotné Château Mouton, ale i celý vinařský průmysl.)
Několik dalších méně významných změn je také mnohem méně známých. Třetí změnou bylo vypuštění nejmenší z klasifikovaných usedlostí Château Dubignon z kategorie troisième cru, neboť ji pohltilo Château Malescot St. Exupéry. V roce 1938 pak zmizelo Chateau Desmirail, bylo však roku 1981 opět obnoveno. Chateau Leoville, jež bylo v roce 1855 klasifikováno jako jediná usedlost, bylo rozděleno na tři: Leoville-Barton, Leoville-Las Cazes a Leoville-Poyferre. .[2]

Klasifikace z roku 1855

Francouzsky Les Grands Crus classés en 1855. U každého château je zapsána obec, v jejímž katastru se usedlost nachází. Pokud se jejich AOC liší od vesnice, je to uvedeno v závorce.

Premier cru(1er cru)

  • Château Lafite-Rothschild, obec Pauillac, Haut-Médoc (starý název Château de la Fite, Laffite, Lafitte)
  • Château Latour, obec Pauillac, Haut-Médoc (starý název La Tour de Segur)
  • Château Margaux, obec Margaux (starý název Château Margau)
  • Château Mouton Rothschild, obec Pauillac, Haut-Médoc
    (V roce 1973 povýšeno z kategorie deuxième cru.) (starý název Château Branne-Mouton)
  • Château Haut-Brion, obec Pessac, Graves (starý název Château Hautbrion, Houtbrion, Ho-Bryan, Obryan, Ho Bryen) – Jde o jediné château, jež neleží v oblasti Médoc, ale v Graves, proto je to také jediná usedlost na seznamu, jíž je dovoleno prodávat suché bílé víno pod stejným názvem a apelací jako víno červené.

Deuxième cru

  • Château Rauzan-Ségla, Margaux
  • Château Rauzan-Gassies, Margaux
  • Château Léoville-Las Cases, St.-Julien
  • Château Léoville-Poyferré, St.-Julien
  • Château Léoville Barton, St.-Julien
  • Château Durfort-Vivens, Margaux
  • Château Gruaud Larose, St.-Julien
  • Château Lascombes, Margaux
  • Château Brane-Cantenac, Cantenac-Margaux (Margaux)
  • Château Pichon Longueville, Pauillac (obecně známé jako Pichon Baron)
  • Château Pichon Longueville Comtesse de Lalande, Pauillac (obecně známé jako Pichon Lalande či Pichon Comtesse)
  • Château Ducru-Beaucaillou, St.-Julien
  • Château Cos d'Estournel, St.-Estèphe
  • Château Montrose, St.-Estèphe

Troisième cru

  • Château Kirwan, Cantenac-Margaux (Margaux)
  • Château d'Issan, Cantenac-Margaux (Margaux)
  • Château Lagrange, St.-Julien
  • Château Langoa Barton, St.-Julien
  • Château Giscours, Labarde-Margaux (Margaux)
  • Château Malescot Saint Exupéry, Margaux
  • Château Boyd-Cantenac, Margaux
  • Château Cantenac Brown, Cantenac-Margaux (Margaux)
  • Château Palmer, Cantenac-Margaux (Margaux)
  • Château La Lagune, Ludon (Haut-Médoc)
  • Château Desmirail, Margaux
  • Château Calon Ségur, St.-Estèphe
  • Château Ferrière, Margaux
  • Château Marquis d'Alesme Becker, Margaux

Quatrième cru

  • Château Saint-Pierre, St.-Julien (starý název Serançan, rozděleno na Saint-Pierre-Bontemps a Saint-Pierre-Sevaistre)
  • Château Talbot, St.-Julien
  • Château Branaire-Ducru, St.-Julien
  • Château Duhart-Milon, Pauillac
  • Château Pouget, Cantenac-Margaux (Margaux)
  • Château La Tour Carnet, St.-Laurent (Haut-Médoc)
  • Château Lafon-Rochet, St.-Estèphe
  • Château Beychevelle, St.-Julien
  • Château Prieuré-Lichine, Cantenac-Margaux (Margaux) (starý název Château La Prieuré, Prieuré-Cantenac)
  • Château Marquis de Terme, Margaux

Cinquième cru

  • Château Pontet-Canet, Pauillac
  • Château Batailley, Pauillac
  • Château Haut-Batailley, Pauillac
  • Château Grand-Puy-Lacoste, Pauillac
  • Château Grand-Puy Ducasse, Pauillac
  • Château Lynch-Bages, Pauillac
  • Château Lynch-Moussas, Pauillac
  • Château Dauzac, Labarde (Margaux)
  • Château d'Armailhac, Pauillac (starý název Château Mouton-d'Armailhacq, Mouton-du-Baron Philippe)
  • Château du Tertre, Arsac (Margaux)
  • Château Haut-BagesLibéral, Pauillac
  • Château Pédesclaux, Pauillac
  • Château Belgrave, St.-Laurent (Haut-Médoc)
  • Château De Camensac, St.-Laurent (Haut-Médoc)
  • Château Cos Labory, St.-Estèphe
  • Château Clerc Milon, Pauillac
  • Château Croizet-Bages, Pauillac
  • Château Cantemerle, Macau (Haut-Médoc) (přidáno v r. 1856)

Sauternes a Barsac

Barsacká château smějí svá vína nazývat Barsac či Sauternes.

Premier cru supérieur

Premier cru

  • Château La Tour Blanche, Bommes (Sauternes)
  • Château Lafaurie-Peyraguey, Bommes (Sauternes)
  • Clos Haut-Peyraguey, Bommes (Sauternes)
  • Château de Rayne Vigneau, Bommes (Sauternes)
  • Château Suduiraut, Preignac (Sauternes)
  • Château Coutet, Barsac
  • Château Climens, Barsac
  • Château Guiraud, Sauternes
  • Château Rieussec, Fargues (Sauternes)
  • Château Rabaud-Promis, Bommes (Sauternes)
  • Château Sigalas Rabaud, Bommes (Sauternes)

Deuxième cru

  • Château de Myrat, Barsac
  • Château Doisy Daëne, Barsac
  • Château Doisy-Dubroca, Barsac
  • Château Doisy-Védrines, Barsac
  • Château d'Arche, Sauternes
  • Château Filhot, Sauternes
  • Château Broustet Barsac
  • Château Nairac, Barsac
  • Château Caillou, Barsac
  • Château Suau, Barsac
  • Château de Malle, Preignac (Sauternes)
  • Château Romer du Hayot, Fargues (Sauternes)
  • Château Romer, Fargues (Sauternes)
  • Château Lamothe, Sauternes
  • Château Lamothe-Guignard, Sauternes

Cru Bourgeois

Mnohá z lepších vín, jež pocházejí z apelace Médoc AOC a která nebyla zahrnuta do klasifikace z roku 1855, jsou klasifikována jako Cru Bourgeois, což je klasifikační systém, jenž byl od roku 1932 pravidelně upravován. V roce 2007 byl zrušen, avšak dalšího roku bylo rozhodnuto o jeho opětovném vzkříšení.[3][4]

Cru Bourgeois
Château de By Château La Cardonne Château Castéra
Château La Clare Château Greysac Château Laujac
Château Livran Château Loudenne Château de Monthil
Château les Ormes-Sorbet Château Patache-d'Aux Château Potensac
Château Plagnac   Château Preuillac Château Saint-Bonnet  
Château Saint-Saturnin Château Sestignan Château Sigognac
Château La Tour de By Château Le Tertre-Caussan  Château La Tour Haut-Caussan 
Château La Tour-Saint-Bonnet  Château La Valière Vieux Château Landon

Odkazy

Související články

Literatura

  • Dominé, André. Víno. 2. vyd. Praha: Slovart. 2008. 928 s. ISBN 978-80-7391-105-8
  • Edwards, Michael. Červené víno: Průvodce pro znalce. 1. vyd. Praha: Slovart. 2001. 256 s. ISBN 80-7209-211-1
  • Kolektiv. Legendární Bordeaux: Vína s klasifikací Grand Cru Classé z roku 1855. 1. vyd. Praha: Slovart. 2007. 320 s. ISBN 978-80-7209-946-7
  • Kolektiv. Vína světa: Velký ilustrovaný průvodce. 1. vyd. Praha: Slovart. 2006. 688 s. ISBN 80-7209-853-5
  • Girard-Lagorceová, Sylvie. 100 legendárních vín. 1. vyd. Praha: Slovart. 2007. 144 s. ISBN 80-7209-861-6
  • Johnson, Hugh. Příběh vína. 1. vyd. Praha: Slovart. 2008. 253 s. ISBN 978-80-7391-063-1
  • McLeanová, Natalie. Červené, bílé, pije se všude. 1. vyd. Praha: Slovart. 2009. 279 s. ISBN 978-80-7391-106-5

Externí odkazy

Reference

  1. Kolektiv. Legendární Bordeaux: Vína s klasifikací Grand Cru Classé z roku 1855. 1. vyd. Praha: Slovart. 2007. s. 45. ISBN 978-80-7209-946-7
  2. PRIAL, Frank J. The New York Times. Wine Talk [online]. 1994-12-21. Dostupné online.
  3. ANSON, Jane, Decanter. Cru Bourgeois classification officially over [online]. July 10, 2007 [cit. 2009-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-27.
  4. ANSON, Jane, Decanter. Cru Bourgeois revived [online]. February 26, 2008 [cit. 2009-01-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-02.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.