Bonnie a Clyde (film)

Příběh filmu vychází ze skutečných postav a skutečných událostí. Znuděná kavárenská servírka Bonnie Parker a čerstvě propuštěný kriminálník Clyde Barrow se dají dohromady a vydají se na dráhu plnou vášně, kradených aut a vyloupených bank, až jejich řádění vygraduje a zároveň skončí v krvavé policejní přestřelce.

Film měl svou severoamerickou premiéru 4. srpna 1967 na montrealském festivalu, který tehdy zahajoval.[2] Do amerických kin jej pak společnost Warner Bros. uvedla newyorskou premiérou 13. srpna téhož roku.[3][4]

V době cenzurního uvolnění roku 1968 byl film odehrán i mimo soutěžní sekci na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary.[5] Byl poté nakoupen v balíku čtyř snímků téhož režiséra pro československou kinodistribuci,[6] v níž měl premiéru 13. března 1970.[7] Uváděn byl jako mládeži nepřístupný v originálním znění s titulky.[7]

Film přišel v éře hnutí hippies, neúspěšně postupující války ve Vietnamu a protistátních nálad ve Spojených státech amerických.[8][9] Šedesátá léta představovala v Hollywoodu přerod od staré teatrální kinematografie[10] a hledání nových cest. Filmová studia tratila na tvorbě monumentálních výpravných historických filmů a prostor dostávaly alternativní nízkorozpočtové projekty. Mezi ty finančně úspěšné se zařadil právě Bonnie a Clyde, podobně jako Absolvent či o dva roky později Půlnoční kovboj.[9]

Kritika jej zprvu přijala jako „nevkusný“ a „příšerný“ (Time, 25. 8. 1967), „zavrženíhodný“, „sprostý a ponižující“ film, z něhož „se zvedá žaludek“ a který obsahuje „jednu z nejkrvavějších scén od Verdunu“ (Newsweek, 21. a 28. 8. 1967).[11] Podle Davea Kaufmana z Variety film „nepatřičně spojil komedii se zločinem“, scénář „vykreslil postavy nekonzistentně a zmateně“, režie byla taktéž „nekonzistentní“ a herecké výkony „nevyvážené“.[2]

Syrové vyobrazení násilí ve filmu bylo na tehdejší poměry skutečně přelomové, byť mu cestu vydláždily snímky U konce s dechem Jeana-Luca Godarda (1960) či Hitchcockovo Psycho (1960).[12] Režie a scénář se inspirovaly francouzskou novou vlnou a příběh i charaktery, ač pocházející ze 30. let, poskytly alegorii soudobé americké kultury 60. let.[10] Bonnie a Clyde sice páchali zločiny, jejich motivace však byla podmíněná okolnostmi (jako vzpoura proti systému) a zároveň dokázali prožívat lásku, což umožnilo zejména mladému publiku divácké souznění s nimi.[8] Film byl ostatně nabízen výstižným a chytlavým sloganem „Jsou mladí. Jsou zamilovaní. A zabíjejí lidi.“[12][13]

• ČSFD: 81 % [14]
• Metacritic: 86 [15]
• Rotten Tomatoes: 88 % [16]
• IMDb: 7,8 [17]

Film získal Oscara za kameru Burnetta Guffeye a herečka Estelle Parsons zvítězila v kategorii ženského hereckého výkon ve vedlejší roli, v osmi dalších kategoriích pak byl snímek nominován. Řada neproměněných nominací jej čekala i u Zlatých glóbů. Faye Dunawayová získala britskou Filmovou cenu BAFTA jako nejslibnější nováček v hlavní roli.[18][19]

V soudobé československé kinodistribuci byl snímek „prodáván“ oceněním na argentinském Mezinárodním filmovém festivalu v Mar del Plata.[20]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bonnie a Clyde na Wikimedia Commons
• Bonnie a Clyde v Česko-Slovenské filmové databázi
• Bonnie a Clyde ve Filmové databázi
• Bonnie a Clyde na Kinoboxu.cz
• Bonnie a Clyde v Internet Movie Database (anglicky)