Bombový útok v Petrohradu 2017

Bezpečnost petrohradského metra byla v reakci na útok zvýšena, například byly znovuzavedeny do chodu detektory kovů. Moskevské metro, které bylo terčem útoků sedm let zpět, taktéž zvýšilo bezpečnost a nabídlo petrohradeckému metru pomoc v případě, že nějaká bude třeba. Lokální média uvedla, že úřady nalezly podezřelé balíčky ve třech moskevských stanicí metra, Nagatinskaja, Savelovskaya a Ugrezhskaya, oblast byla následně uzavřena. Bezpečnost mezinárodního letiště Pulkovo byla také v reakci na výbuchy navýšena.

Možný podezřelý byl podle neověřených zpráv viděn v bezpečnostních kamerách metra. Vyšetřovací komise Ruska uvedla, že rozhodnutí řidiče nezastavit metro po explozi pomohlo vyhnout se mnohem vyššímu počtu obětí. Podle reportérů ruské televize REN-TV byla před explozí na metro vhozena aktovka.

K bombovému útoku v Petrohradě se do 4. dubna 2017 nikdo nepřihlásil. V 16:30 moskevského času (14:30 českého času) 3. dubna 2017 byl útok vyšetřovací komisí označen za teroristický[12] sebevražedný bombový útok.[13]

Vyšetřovatelé 3. dubna 2017 uvedli, že věří, že útok byl sebevražedným a prohlásili Střední Asii za hlavního podezřelého. Některé zprávy místo toho uvádí jako podezřelého jako dvaadvacetiletého imigranta z Kazachstánu, ale později byl místo toho prohlášen za oběť útoku. Za podezřelého byl ještě později označen dvaatřicetiletý muž s ruským občanstvím narozený v Kyrgyzstánu a s kontakty v mezinárodních vojenských organizacích. Policie původně zveřejnila portréty dvou rozdílných osob podezřelých ze zapojení do útoku. Jedna z těchto osob okamžitě prohlásila svou nevinu a nezávislá ruská soukromá novinářská agentura Interfax uvedla, že do útoku byla zapojena pouze jedna osoba.

V Petrohradu ve stejnou chvíli probíhala schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Ruský prezident přislíbil důkladné vyšetřování a uvedl, že „posuzují všechny možné příčiny včetně terorismu“. Později navštívil oblast útoku, což bylo zakázáno Federální ochrannou službou kvůli bezpečnosti. Informace byla následně dementována RIA Novosti.[7][9] Jeho tvrzení bylo následováno Lukašenkovým, který vyjádřil svůj zármutek nad útokem.[9]

Starosta Moskvy Sergey Sobyanin podle vlády města vyjádřil své kondolence obětím útoků a nařídil posílení bezpečnostních opatření týkajících se dopravní infrastruktury hlavního města.[4]

Ministryně zdraví Veronika Skvortsova nařídila federálním lékařům pomoci lékařům v Petrohradě asistovat obětím.

Prezident Čečenska Ramzan Kadyrov volal po identifikaci a potrestání strůjců útoku

Islámský stát pohrozil útoky proti Rusku. Ačkoliv na sebe nevzali zodpovědnost za útok, stoupenci IS tuto událost oslavovali sdílením fotografií mrtvol lidí zabitých výbuchem.

Z českých politiků tento zločin odsoudili a pozůstalým obětí vyjádřili soustrast prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, předseda sněmovny Jan Hamáček, eurokomisařka Věra Jourová, poslanec Evropského parlamentu Jiří Pospíšil a předseda KSČM Vojtěch Filip.[16]

Soustrast a sympatie s oběťmi byla nabídnuta několika významnými mezinárodními osobami, včetně zástupců Dánska, Číny, Francie, Gruzie, Indie, Indonésie, Íránu, Izraele, Malajsie, Pákistánu, Polska, Portugalska, Švýcarska, Ukrajiny, Spojeného království, Spojených států amerických, NATO a Evropské unie.

Ukrajina také zpřísnila bezpečnostní opatření ve svých vlastních stanicích metra kvůli strachu z podobného útoku na svém území.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2017 Saint Petersburg Metro attack na anglické Wikipedii.

• Metro v Petrohradu
• Sebevražedné bombové útoky v Moskvě (2010)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bombový útok v Petrohradu 2017 na Wikimedia Commons