Boleslav III. Marnotratný
Boleslav III. Marnotratný též Lehnický, Štědrý či Bílý (1291 – 1352 klášter Lubuš) byl lehnicko-břežský kníže z lehnické větve slezských Piastovců, zeť Václava II. a švagr Jana Lucemburského.
Boleslav III. Marnotratný | |
---|---|
lehnicko-břežský kníže | |
Boleslavova jezdecká pečeť | |
Narození | 1291 |
Úmrtí | 1352 |
Pohřben | klášter Lubuš |
Manželka | Markéta Přemyslovna |
Kateřina Chorvatská | |
Potomci | Václav I. Lehnický Ludvík I. Lehnicko-Břežský Mikuláš |
Rod | Slezští Piastovci |
Otec | Jindřich V. Tlustý |
Matka | Alžběta Kališská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Byl synem lehnicko-vratislavského knížete Jindřicha V. Tlustého. Po smrti svého otce byl ještě nezletilý a správu nad knížectvím vykonávali regenti. Roku 1303 byl ještě jako nedospělý oženěn svým poručníkem, českým králem Václavem II., s jeho dcerou Markétou.[1] Díky jeho spříznění s přemyslovským rodem se po smrti Václava III. o něm uvažovalo jako o nástupci na českém trůně.[2] Patřil mezi stoupence Lucemburků, v roce 1315 třeba ujistil krále Jana o své podpoře proti odbojnému Jindřichovi z Lipé. V roce 1322 se stal správcem Království českého po dobu královy nepřítomnosti.[2] Dne 9. května 1329 ve Vratislavi přijal od českého krále Jana Lucemburského své knížectví jako léno.[3] Stal se tak vazalem českého státu. V roce 1335 se účastnil historického setkání českého, polského a uherského krále ve Visegrádu.[4] Jeho ostatky byly uloženy v kapli Lubušského kláštera.[5]
Vývod z předků
Jindřich I. Bradatý | ||||||||||||
Jindřich II. Pobožný | ||||||||||||
Hedvika Slezská | ||||||||||||
Boleslav II. Lysý | ||||||||||||
Přemysl Otakar I. | ||||||||||||
Anna Přemyslovna | ||||||||||||
Konstancie Uherská | ||||||||||||
Jindřich V. Tlustý | ||||||||||||
Bernard III. Saský | ||||||||||||
Jindřich I. Anhaltský | ||||||||||||
Brigita Dánská | ||||||||||||
Hedvika Anhaltská | ||||||||||||
Heřman I. Durynský | ||||||||||||
Irmegarda Durynská | ||||||||||||
Žofie z Wittelsbachu | ||||||||||||
'Boleslav III. Marnotratný' | ||||||||||||
Odon Poznaňský | ||||||||||||
Vladislav Odonic | ||||||||||||
Vječeslava Haličská | ||||||||||||
Boleslav Pobožný | ||||||||||||
Mestvin I. Pomořanský | ||||||||||||
Hedvika Pomořanská | ||||||||||||
Svinislava Velkopolská | ||||||||||||
Alžběta Kališská | ||||||||||||
Ondřej II. Uherský | ||||||||||||
Béla IV. | ||||||||||||
Gertruda Meranská | ||||||||||||
Jolanta Polská | ||||||||||||
Theodoros I. Laskaris | ||||||||||||
Marie Laskarina | ||||||||||||
Anna Komnena Angelina | ||||||||||||
Reference
- FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 55. Dále jen Neznámá země.
- ŽÁČEK, Rudolf. K úloze slezských vévodů u lucemburského panovnického dvora. In: BORÁK, Mečislav. Slezsko v dějinách českého státu.. Opava: Tilia, 1998. ISBN 80-86101-18-5. S. 151.
- Neznámá země, s. 73
- Neznámá země, s. 76
- Neznámá země, s. 57
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Boleslav III. Marnotratný na Wikimedia Commons
Předchůdce: Jindřich V. Tlustý |
Vratislavský kníže 1296–1311 s Bolkem I. Surovým (regent, 1296–1301) |
Nástupce: Jindřich VI. Dobrý |
Předchůdce: Jindřich V. Tlustý |
Lehnicko-Břežský kníže 1296–1311 s Bolkem I. Surovým (regent, 1296–1301) |
Nástupce: – |
Předchůdce: Jindřich III. Hlohovský |
Kališský kníže 1306–1307 |
Nástupce: Jindřich III. Hlohovský |
Předchůdce: – |
Břežský kníže 1311–1352 |
Nástupce: Kateřina Chorvatská |
Předchůdce: Vladislav Lehnický |
Lehnický kníže 1312–1342 |
Nástupce: Václav I. Lehnický Ludvík I. Lehnicko-Břežský |
Předchůdce: Kazimír III. Veliký |
Namysłówský kníže 1348–1352 |
Nástupce: Ludvík I. Lehnicko-Břežský |