Bolehošťská Lhota

Bolehošťská Lhota (německy Lhota Bolehoscht) je část obce Bolehošť v okrese Rychnov nad Kněžnou. Nachází se na východě Bolehoště. V roce 2009 zde bylo evidováno 61 adres.[2] V roce 2001 zde trvale žilo 129 obyvatel.[3]

Bolehošťská Lhota
Křesťanský křížek
Lokalita
Charakterčást obce
ObecBolehošť
OkresRychnov nad Kněžnou
KrajKrálovéhradecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°12′28″ s. š., 16°5′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel123 (2011)[1]
Katastrální územíBolehošť (10,71 km²)
PSČ517 31
Počet domů60 (2011)[1]
Bolehošťská Lhota
Další údaje
Kód části obce410675
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bolehošťská Lhota leží v katastrálním území Bolehošť o výměře 10,71 km2.[4]

Exulanti

V době pobělohorské během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny do pruského Slezska. Dělo se tak pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. V Čechách zahrnovaly jezuitské metody rekatolizace povinnou docházku na katolické bohoslužby, kontroly duchovních i světských úředníků, odpírání souhlasu vrchnosti k uzavírání sňatků atd. Číst nebo vlastnit Bibli bylo zakázáno. Místodržitelský patent vydaný dne 29. ledna 1726 zpřísnil tresty pro usvědčené nekatolíky, a to od jednoho roku nucených prací až po trest smrti. Protestantům mohly být odebrány děti a předány do péče katolickým opatrovníkům. Z Bolehošťské Lhoty a Bolehoště z těchto důvodů uprchli do Münsterbergu v pruském Slezsku tito obyvatelé:[5]

  • Václav Baše, emigroval v roce 1742 s manželkou Rozinou a tříletým synem Janem.[6] Později je roce 1750 uveden v seznamu kolonistů nově založené české exulantské obce Husinec v pruském Slezsku. Patří k zakladatelům Husince.
  • Jan Hlaváček, sedlák, emigroval v únoru 1742 s manželkou Dorotou a čtyřmi dětmi.[7] Soupis majetku zanechaný Hlaváčkem v Čechách (obilí, 3 vozy, 2 pluhy, 2 brány, 3 klisny aj.) se nachází ve Státním oblastním archivu v Zámrsku.[8] Jan Hlaváček zemřel v Münsterbergu 14.8.1742. Jeho syn Jan *(1732) Hlawatschek později patřil mezi spoluzakladatele obce Husinec.
  • Matěj Mervant *(1708), zahradník. Emigroval v únoru 1742 s manželkou Dorotou a tříletou dcerou Kateřinou. I jeho majetek v Čechách byl zabaven.[8] Stejně jako Václav Baše odešel do Husince a byl jeho zakladatelem. Zemřel 9.5.1758 v Husinci.
  • Pavel Ojpa (Oppa) z Bolehošti, chalupník. Emigroval v únoru 1742 s manželkou Majdalenou a dětmi Jiříkem (15 let) a Veronikou (14 let). Manželka dne 7.4.1742 v Münsterbergu zemřela. I jeho majetek byl v Čechách byl zabaven.[8] Neodešel však do Husince, ani do jiné, Čechy založené obce.

Kazatelem sboru v Husinci a Čermné v pruském Slezsku byl od roku 1755 až do své smrti Samuel Figulus (2.4.1724–1771), pravnuk Jana Amose Komenského.

Významným zdrojem informací jsou biografie exulantů uložené v archivu Jednoty bratrské v Herrnhutu (Ochranov), Německo. Nejdostupnější informace jsou v knihách Edity Štěříkové (včetně zdrojů a údajů z matrik). Po druhé světové válce se někteří potomci českých exulantů vrátili do České země, ostatní jsou roztroušení po celém světě. Rodokmeny exulantů (kromě jiných badatelů) udržuje i Exulant (spolek), který spojuje potomky exulantů doby pobělohorské z celého světa.

Významní rodáci
  • Václav Baše, jeden ze zakladatelů české exulantské obce Husinec v pruském Slezsku
  • Matěj Mervant *(1708-9.5.1758) jeden ze zakladatelů české exulantské obce Husinec

Literatura Edity Štěříkové
  • Pozvání do Slezska. Vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku, 2001
  • Stručně o pobělohorských exulantech, 2004
  • Exulantský kazatel. Biografická novela o Václavu Blanickém (1720–1774), zakladateli exulantských kolonií v pruském Slezsku, 2007
  • Země otců. Z historie a vzpomínek k 50. výročí reemigrace potomků českých exulantů, 1995, 2005 a jiné...

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-06.
  3. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2010-03-22]. S. 490, 491, záznam 6-2. Dostupné online.
  4. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
  5. ŠTĚŘÍKOVÁ, EDITA. Pozváni do Slezska : vznik prvních českých emigrantských kolonií v 18. století v pruském Slezsku. 1. vyd. vyd. Praha: KALICH 599 s. Dostupné online. ISBN 80-7017-553-2, ISBN 978-80-7017-553-8. OCLC 57324279
  6. Volf Josef: Soupis nekatolíků uprchlých z Čech r. 1742. In: Věstník Královské české společnosti nauk, Praha 1908. Strana 65.
  7. Volf Josef: Soupis nekatolíků uprchlých z Čech r. 1742. In: Věstník Královské české společnosti nauk, Praha 1908. Str. 53,55,64.
  8. SA Zámrsk. Velkostatek Opočno, sig. I, 16.2.1742

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.