Bohumil Tomáš

Studoval na Varhanické škole v Praze. Nejprve byl výpomocným varhaníkem v kapitulním chrámu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě a zpíval v operním sboru Národního divadla. V roce 1895 se stal kapelníkem ve společnosti P. Švandy, s níž vystupoval po dva roky v brněnském Národním divadle.

Pak vystřídal v rychlém sledu několik angažmá. Byl kapelníkem v Sibiu v Sedmihradsku, u Lacinovy společnosti v Ostravě, znovu v Brně, u Zölnerovy společnosti Lublani a ve Vídeňském Novém Městě. V letech 1904–1907 byl ředitelem kůru v Lázních Bělohrad a řídil zde i lázeňský orchestr. V roce 1907 konečně zakotvil jako ředitel kůru v Jičíně, kde působil až do roku 1940. Jediné přerušení způsobila první světová válka, během níž řídil orchestr v zábavním podniku pro vojáky v Bělehradě. Kromě povinností ke kostelu učil v Jičíně zpěv na středních školách a s místními ochotníky nastudoval několik oper a operet.

Syn Zdeněk Tomáš (1915–1999) se stal sbormistrem a dirigentem. K němu do Rakovníka se Bohumil Tomáš přestěhoval po odchodu do důchodu a společně založili a řídili Rakovnickou operu. Bratr Hynek Tomáš (1861–1956) byl rovněž varhaníkem a hudebním skladatelem.

Komponoval chrámové i světské skladby. Mezi nimi např.:

• Potopený zvon (melodram s orchestrem)
• Stará láska aneb Osudné dostaveníčko (dvouaktová zpěvohra)

• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha

• Regionální výročí – Jičínsko
• Národní divadlo Brno