Bohumil Haase

Pocházel ze Saska Anhaltska, narodil se v Halberstadtu. Do Prahy se přistěhoval roku 1795 a začal pracovat jako sazeč v tiskárně F. Jeřábka „U půl zlatého kola“. Následujícího roku si v této tiskárně najal lis, na němž tiskl novoročenky a gratulace, které zdobil novinkou – barevnými obrázky. Roku 1798 si koupil vlastní tiskárnu, téhož roku působil jako spolusoudce ve sporech tiskařského sboru.

Oženil se s Terezií Widtmannovou. V letech 1800–1804 založil se svým tchánem K. Widtmannem podnik Haase a Widtmann. V roce 1804 se osamostatnil, získal titul „český stavovský tiskař“ a začal obchodovat s papírem. V roce 1806 založil knihkupectví, 1811 otevřel půjčovnu knih a 1815 vznikla jeho slévárna písma. V roce 1820 založil první kamenotiskárnu v Čechách, tu vedl se svým společníkem. Tiskárna fungovala v letech 1823–1824 jako firma Haase a Henning. V zimě roku 1824 se stal Bohumil Haase dvorním tiskařem, 12. února téhož roku v Praze zemřel.

Podnik po něm převzali čtyři jeho synové Ludvík (1801-1868), Ondřej (1804-1864), Bohumil (1807-1887) a Rudolf (1811-1888). Vedli jej dále pod názvem Synové B. Haase (Gottlieb Haase Söhne). Ondřej byl v letech 1850-1856 místostarostou Prahy a roku 1854 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem "von Wranau" podle rodinné papírny ve vraném nad Vltavou. Bohumil byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem "von Buchstein" v roce 1869.[2]

Nakladatelství, knihtiskárna a knihkupectví stály v letech 1802–1824 na Velkém rynku v domě U půl zlaté hvězdy (dnes roh Staroměstského náměstí a Týnské ulice).

Bohumil Haase tiskl a vydával práce mnoha českých spisovatelů, např. Bohumíra Jana Dlabače, J. Dobrovského, V. Hanky, J. N. Štěpánka. Vydal mimo jiné i Rukopis královédvorský, několik překladů z evropské literatury. Vydáváním českých knih přispěl ke stabilizaci spisovného jazyka, zasloužil se také o rozvoj novočeské literatury. Byl prvním nakladatelem a tiskařem v českých zemích, který vydal více děl z oblasti literatury světské než náboženské. Přispěl k rozvoji grafické a technické úrovně českých tisků.

Zemřel roku 1824 v Praze a byl pohřben na Olšanských hřbitovech[3].