McDonnell Douglas F-15E Strike Eagle
McDonnell Douglas (dnes Boeing) F-15E Strike Eagle je americký víceúčelový stíhací letoun určený k provádění bojů proti vzdušným i pozemním cílům za každého počasí vyvinutý z typu McDonnell Douglas F-15 Eagle.[3] F-15E byla navržena v 80. letech k průnikům vysokou rychlostí na velké vzdálenosti bez nutnosti záviset na doprovodu nebo letounech pro elektronický boj. F-15E amerického letectva (USAF) jsou od ostatních amerických variant F-15 rozpoznatelné tmavší kamufláží a přídavnými nádržemi přilehlými k sacímu ústrojí pohonných jednotek.
F-15E Strike Eagle | |
---|---|
Určení | víceúčelový bojový letoun/stíhací bombardér |
Výrobce | McDonnell Douglas Boeing Defense, Space & Security |
První let | 11. prosince 1986[1] |
Zařazeno | duben 1988 |
Charakter | Ve službě |
Uživatel | Letectvo Spojených států Saúdské královské letectvo Izraelské vojenské letectvo Letectvo Korejské republiky |
Výroba | 1985–dosud |
Vyrobeno kusů | 420[p 1][2] |
Vyvinuto z typu | McDonnell Douglas F-15 Eagle |
Varianty | Boeing F-15SE Silent Eagle |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
F-15E se dočkaly nasazení během operací v Iráku, Afghánistánu, Sýrii, Libyi a jinde. Během těchto operací prováděly mise hluboko v nepřátelském území proti cílům vysoké hodnoty, letecké hlídkování a přímou leteckou podporu koaličním jednotkám. Také byly vyvezeny do několika zemí.
Vznik a vývoj
Projekt Strike Eagle byl zahájen společností McDonnell Douglas v 80. letech 20. století, s cílem vyvinout letoun schopný útoků na pozemní cíle na velké vzdálenosti a za každého počasí, při zachování plné schopnosti vedení vzdušného boje. Typ měl ve výzbroji nahradit útočné letouny General Dynamics F-111 Aardvark, stíhací bombardéry McDonnell F-4 Phantom II a doplnit McDonnell Douglas F-15 Eagle, které byly původně zamýšleny výhradně jako stíhačky pro vybojování vzdušné nadvlády. První demonstrátor koncepce byl upraven z druhého exempláře F-15B (sér. číslo 71-291) v srpnu 1981.[1] Změny zahrnovaly především zvýšení rozlišovací schopnosti palubního radaru AN/APG-70 v režimu sledování země, a možnost nesení podvěsných kontejnerů se senzory FLIR a kontejnerů systému LANTIRN. Zadní kokpit, určený jako stanoviště operátora protizemní výzbroje, si zachoval plně funkční řídící prvky, a byl doplněn o nové multifunkční displeje a zaměřovací prvky kontroly řízené protizemní výzbroje. Došlo také k instalaci systému pro automatické kopírování terénu od společnosti Lear Siegler Aeronautics, modifikaci systému inerciální navigace Honeywell a systému REB AN/ALQ-135B. Během vývoje došlo také k zesílení konstrukce podvozku, s koly o větším průměru. Překonstruována byla i zadní část trupu, umožňující alternativní instalaci motorů Pratt & Whitney F100-PW-220 nebo General Electric F110-GE-100[p 2] či jejich plánovaných výkonnějších variant. Vzletová hmotnost stoupla o 7000 liber (3175 kg) oproti provedením F-15C/D. Změny se dotkly cca 60 % draku, a instalace nové avioniky do něj si vyžádala redukci množství neseného paliva[p 3] a munice pro palubní kanón M61 Vulcan.
Projekt byl USAF od roku 1983 v rámci programu Enhanced Tactical Fighter porovnáván s prototypem General Dynamics F-16XL, odvozeným z F-16 Fighting Falcon, nad kterým v soutěži o udělení zakázky oficiálně zvítězil 24. února 1984.[4] První předsériový stroj (č. 86-0183) vzlétl 11. prosince 1986.[1]
Nasazení
Válka v Zálivu
Hned po spuštění operace Pouštní bouře byly americké letouny F-15E přesunuty z Ománu na saúdskoarabskou základnu Prince Sultan. A právě odtud 17. ledna 1991 zaútočily na několik odpalovacích zařízení balistických raket Scud, které se nacházely v západním Iráku. Během jedné noci vzlétlo celkem 24 stíhacích letounů Strike Eagle a zaútočily na Scudy na pěti různých místech.
Téměř všechny stroje byly vyzbrojené dvěma raketami vzduch-vzduch AIM-9M a 12 kazetovými pumami Mk20 Rockeye. Výjimkou bylo několik letadel, které zaútočily na Scudy na letišti H2 a nesly po 12 pumách Mk82. Obvykle byly F-15E v Iráku vyzbrojeny až čtyřmi střelami AIM-9, ale během této mise by v dané konfiguraci překročily maximální limit vzletové hmotnosti. Při hmotnosti 36 700 kg byli piloti limitováni manévry s maximálním přetížením 3 g. Toto omezení platilo dokud nesnížili hmotnost stroje buď odhozením pum nebo spálením určitého množství paliva.
Bombardování statických odpalovacích zařízení bylo pro piloty F-15E poměrně jednoduché. Palubní radiolokátor stíhaček AN/APG-70 dokázal vytvořit tak podrobné mapy cílových lokalit, že na nich bylo vidět i tenké linie pletivového oplocení.
Většina posádek se dostala do cílových oblastí nízkým letem rychlostí 1000 km/h. První stroje shodily své pumy na cíle o 03:05 místního času z výšky asi 91 m.[5] Následující den se konal útok na ropnou stanici blízko Basry, která byla silně chráněna systémy protivzdušné obrany S-125, 2K12 Kub, 9K33 Osa a Roland. Během tohoto náletu přišlo americké letectvo o jednu stíhací F-15E, která se zřítila zřejmě v důsledku palby irácké PVO.[6]
Varianty
- F-15E Strike Eagle
- Základní varianta vyráběná pro potřeby United States Air Force.
- F-15I Ra'am
- Modernizovaná verze pro Izraelské vojenské letectvo. (Ra'am, hebrejsky רעם, znamená hrom.) Izrael disponuje celkem 25 kusy, z nichž většina je zařazena do výzbroje 69. peruti, a jeden je ve stavu zkušební jednotky Manat.[7]
- F-15K Slam Eagle
- Modernizovaná verze pro Letectvo Korejské republiky.
- F-15S/SA
- Exportní varianty pro Saúdské královské letectvo.
- F-15SG
- Modernizovaná exportní varianta pro Singapurské letectvo.
- F-15X/EX
- V červenci 2018 bylo oznámeno, že americké letectvo a Boeing diskutují o navrhované F-15X - jednomístné variantě letounu F-15E založené na verzi F-15QA, která u amerického letectva nahradí F-15C/D. Mezi vylepšení patří zavěsník na zbraně AMBER, který dokáže nést až 22 raket vzduch-vzduch, infračervené vyhledávání a sledování, pokročilé vybavení pro avioniku a elektroniku, radar AESA a revidovaný drak s životností až 20 000 hodin.[8][9] V prosinci 2018 bylo oznámeno, že amerického ministerstvo obrany plánuje ve svém rozpočtu na rok 2020 zažádat o 1,2 miliardy dolarů za 12 kusů F-15X.[10] V rozpočtu zveřejněném 12. března 2019 ministerstvo obrany požádalo o 1,1 miliardy dolarů k nákupu osmi letounů F-15EX z celkového plánovaného nákupu 144 kusů F-15EX.[11][12] 28. ledna 2020 zahájilo letectvo proces nákupu prvních dvou strojů F-15EX s tím, že zbývajících šest bude objednáno později.[13][14]
Uživatelé
- Izraelské vojenské letectvo – 25 ks F-15I ve službě k lednu 2014[15]
- Letectvo Korejské republiky – 58 ks F-15K ve službě k lednu 2014.[15] Objednaných 61 F-15K "Slam Eagle" včetně jednoho ztraceného havárií.[16]
- Katarské letectvo - Objednaných 36 ks F-15QA[17]
- Saúdské královské letectvo – 70 ks F-15S Eagle ve službě k lednu 2014[15]
- Singapurské letectvo (RSAF) – 40 ks F-15SG ve službě k lednu 2015
- Letectvo Spojených států – 213 F-15E ve službě k lednu 2014[15]
Potenciální uživatelé
- Indonéské letectvo - Spojené státy v únoru 2022 schválily možný prodej až 36 stíhaček F-15ID (exportné verze F-15EX) do Indonésie, přičemž na přání tamější vlády by obchod mohl být ujednán v rámci programu FMS (Foreign Military Sales). [18][19]
Specifikace (F-15E)
Zdroj: USAF fact sheet,[20] Davies[21] & Boeing [22]
Technické údaje
- Posádka: 2 (pilot a operátor zbraňových systémů)
- Délka: 19,43 m
- Rozpětí: 13,05 m
- Výška: 5,63 m
- Nosná plocha: 56,5 m²
- Profil křídla: NACA 64A006.6 (u kořene), NACA 64A203 (na koncích)
- Hmotnost prázdného letounu: 14 300 kg
- Maximální vzletová hmotnost: 36 700 kg
- Pohonná jednotka: 2 × dvouproudový motor Pratt & Whitney F100-PW-220 nebo −229 s přídavným spalováním
Výkony
- Maximální rychlost: Mach 2,5+ M (1 875 mph, 3 017 km/h)
- Bojový rádius: 1 270 km
- Přeletový dolet: 3 900 km s přídavnou nádrží a třemi podvěsnými přídavným nádržemi
- Dostup: 18 200 m
- Stoupavost: 254+ m/s
- Tah/Hmotnost: 0,93
Výzbroj
- Kanony: 1× 20 mm kanon M61A1 Vulcan s 500 ks projektilu M-56 nebo PGU-28
- Závěsy: 2 pylony na křídlech, trupové pylony, pumovnice o kapacitě 10 400 kg munice nebo přídavné nádrže
- Střely:
- Vzduch-vzduch:
- 4× AIM-7 Sparrow
- 4× AIM-9 Sidewinder
- 8× AIM-120 AMRAAM
- Vzduch země:
- 6× AGM-65 Maverick
- 2× AGM-84 Harpoon
- 2× AGM-84H/K SLAM-ER
- AGM-130
- AGM-154 JSOW
- AGM-158 JASSM
- Vzduch-vzduch:
- Pumy:
- Mark 82
- Mark 84
- GBU-15
- GBU-10 Paveway II
- GBU-12 Paveway II
- GBU-24 Paveway III
- GBU-27 Paveway III
- GBU-28 (Bunker buster)
- GBU-31 nebo GBU-38 {8 GBU-31 nebo 16 GBU-38} (JDAM)
- GBU-54 Laser JDAM (LJDAM)
- GBU-39 Small Diameter Bomb (SDB)
- Jaderná B61 nebo B83
- CBU-87 nebo CBU-103 (CEM)
- CBU-89 nebo CBU-104 (GATOR)
- CBU-97 nebo CBU-105 (SFW)
- CBU-107
- Ostatní:až 3× přídavné nádrže o kapacitě 2 300 l. 1x přídavná nádrž o objemu 1 800 l pro režim supercruise.
Odkazy
Poznámky
- Počet pro F-15E= 237 F-15I= 25, F-15S= 72, F-15K= 61, F-15SG= 24 a F-15SA= 1; Celkem= 421.
- Většina vyrobených F-15E, včetně všech užívaných USAF, je vybavena motory P&W F100-PW-220 či novějšími F100-PW-229, ale část letounů exportovaných do Saúdské Arábie a Jižní Koreje je vybavena motory GE F-110-GE-129, které pohání i singapurské stroje.
- To bylo kompenzováno zavedením přídavných nádrží přiléhajících ke vstupním ústrojím motorů.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku McDonnell Douglas F-15E Strike Eagle na slovenské Wikipedii.
- JENKINS, Dennis R. McDonnell Douglas F-15A/B/C/D/E Eagle/Strike Eagle. Arlington, Texas: Aerofax, 1990. Kapitola Eagle/Strike Eagle Story, s. 9–10. (anglicky)
- Davies 2002, p. 90.
- Boeing: F-15E Strike Eagle [online]. The Boeing Company [cit. 2015-01-18]. Dostupné online. (anglicky)
- (anglicky) F-15 Chronology
- The F-15E in ‘Desert Storm’ – 1 – Daylight Strikes
- The F-15E in ‘Desert Storm’ – 2 – Hunt
- ALONI, Shlomo. Israeli F-15 Eagle Units in Combat. Oxford: Osprey Publishing, 2006. Dostupné online. ISBN 1-84603-047-1. S. 92. (anglicky)
- Boeing Wants build a new F-15X fighter to the US Air Force [online]. Dostupné online. (anglicky)
- Tyler Rogoway. Exclusive: Unmasking The F-15X, Boeing's F-15C/D Eagle Replacement Fighter [online]. The Drive, 25 July 2018 [cit. 2018-07-29]. Dostupné online. (anglicky)
- Pentagon to Request $1.2 Billion for New Boeing F-15 Fighters. about.bgov.com. Bloomberg Government, 21 December 2018. Dostupné online [cit. 24 December 2018]. (anglicky)
- Pentagon budget 2020: DoD eyes buying 144 total F-15EXs over time [online]. Janes 360, 12 March 2019 [cit. 2019-03-13]. Dostupné online. (anglicky)
- US lawmakers approve eight F-15EX aircraft for US Air Force in FY 2020 [online]. Jane's, 2019-12-19 [cit. 2019-12-19]. Dostupné online. (anglicky)
- Air Force Moves Forward with F-15EX Fighter Jet Buy. Military.com. 28 January 2020.
- Air Force Starts F-15EX Buying Process. Air Force Magazine. 29 January 2020.
- "World Military Aircraft Inventory". 2014 Aerospace. Aviation Week and Space Technology, January 2014.
- Seung-woo, Kang. "Lockheed's F-35 feels heat from 2 competitors." Korea Times, 16 June 2013.
- https://www.bloomberg.com/news/articles/2017-06-14/qatar-said-to-sign-deal-for-u-s-f-15s-as-gulf-crisis-continues
- Indonesia – F-15ID Aircraft | Defense Security Cooperation Agency. www.dsca.mil [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné online.
- ARMYWEB.CZ. Spojené státy otevřely Indonésii možnost získat 36 letadel F-15ID Eagle II. www.armyweb.cz [online]. [cit. 2022-02-16]. Dostupné online. (česky)
- F-15E Strike Eagle fact sheet, US Air Force. Retrieved: 13 May 2017.
- Davies 2002, Appendix 1.
- http://www.boeing.com/defense/f-15-strike-eagle/
- http://www.allstar.fiu.edu/aero/P&WEngines02.html
- Archivovaná kopie. www.pw.utc.com [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-16.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu McDonnell Douglas F-15E Strike Eagle na Wikimedia Commons
- Boeing F-15E Strike Eagle na valka.cz
- (anglicky) F-15E na stránkách Národního muzea USAF
- (anglicky) F-15E Strike Eagle na stránkách firmy Boeing