Bobrovití

Známé jsou tyto rody:[3]

rod Castor – bobr

• druh Castor canadensis – bobr kanadský
• druh Castor fiber – bobr evropský
• druh †Castor issiodorensis

rod †Castoroides[4]

• druh †Castoroides leiseyorum
• druh †Castoroides ohioensis

rod †Trogontherium

• druh †Trogontherium cuvieri

Zástupci čeledi bobrovití jsou jedni z nejmohutnějších hlodavců. Jejich tělo měří 600–800 mm; ocas 250–450 mm. Váží obvykle 12–25 kg. Jejich kůže je leskle hnědá, na břiše může být světlejší. Na zadních nohách má mezi prsty silnou plovací blánu.[5]

Má mohutné čelisti a v nich celkem 20 zubů. Nejvýraznější z nich jsou dva oranžové dolní řezáky, které používá ke kácení stromů a keřů.[5]

Bobří kostra

Svá díla – tzv. bobří hrady – která mohou mít až 10 m v průměru, si staví na říčkách a v tůních. Aby měli u těchto staveb dostatečně velkou a hlubokou vodní nádrž, staví bobří hráze, kterými zahrazují vodní toky, a vytvářejí tak přehrady.

Bobří hráz ve Švédsku

Bobři jsou převážně noční zvířata. Jsou aktivní celý rok a neupadají tedy do zimního spánku. Žijí monogamně v kolonií zahrnujících obvykle rodičovský pár a nedospělá mláďata.[2]

Od dubna do června rodí obvykle od 2 do 4 mláďat.[2] Ta jsou již ochlupená a mají otevřené oči. Samice je kojí průměrně 3 měsíce; pohlavně dospívají ve věku 1,5 – 2 roky, kdy odcházejí z hnízda. Maximální věk se udává různě od 24 do 50 let.[2]