Božanovský Špičák

Božanovský Špičák se nachází na území geomorfologického celku Broumovská vrchovina a je nejjižnějším výběžkem členitého hřebene Broumovských stěn. Jižní skalnatý svah Božanovského Špičáku spadá do Černého dolu, který odděluje Broumovské stěny od polského Národního parku Stolové hory s Velkou a Malou Herjšovinou.[2][4]

Samotné Polické stěny jsou považovány za unikátní geomorfologický útvar v kvádrových pískovcích svrchní křídy. Polické stěny včetně Božanovského Špičáku jsou tvořeny různými formami pseudokrasového reliéfu se skalními plošinami a skalními městy. Typické je složité členění hřbetů s výskytem skalních měst, skalních věží, soutěsek, kaňonů a jeskyní. Pro tuto krajinu jsou charakteristická specifická rostlinná a živočišná společenstva se zbytky přirozených lesních ekosystémů.[3]

V masívu Božanovského Špičáku se vyskytují skály nejrůznějších tvarů, včetně mnoha skalních hřibů,[5] skalních mís a různých typů škrapů. Podle tvaru skal, připomínajících nejrůznější zvířata, se vrcholovým partiím Božanovského Špičáku přezdívá Kamenná ZOO.[6]

Vrcholové partie včetně nejvyššího bodu Božanovského Špičáku obchází žlutě značená turistická stezka, která směrem na západ pokračuje do Bludiště a dále pak na jih k Machovské Lhotě. Z druhé strany od osady Slavný, části obce Suchý Důl, vede k rozcestí u Pánova kříže na severním úpatí Božanovského Špičáku tzv. Kamenná cesta neboli Hřebenovka, která je opatřená červeným turistickým značením a zároveň slouží jako cyklotrasa č. 4001. Hraniční přechod do Polska Machovský kříž/Pasterka je od jižního rozcestí pod Božanovským Špičákem vzdálený po červené Hřebenovce zhruba 600 metrů.[2]