Bludná
Bludná (německy Irrgang) je osada, část obce Pernink v okrese Karlovy Vary. Nachází se asi 4,5 km na severovýchod od Perninku, přímo na hlavním hřebeni Krušných hor, na staré císařské cestě vedoucí z Horní Blatně do Božího Daru. V roce 2011 zde trvale nikdo nežil.[2]
| Bludná | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | osada |
| Obec | Pernink |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Zeměpisné souřadnice | 50°24′1″ s. š., 12°48′45″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 0 (2011)[1] |
| Katastrální území | Pernink (15,71 km²) |
| PSČ | 362 36 |
| Počet domů | 0 (2011)[1] |
  Bludná | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 405655 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bludná leží v katastrálním území Pernink o výměře 15,71 km².[3]
Historie
První písemná zmínka o Bludné pochází z roku 1520 v souvislosti s těžbou železné a cínové rudy, ale vesnice je pravděpodobně starší.[4] Obě suroviny totiž byly v okolí dobývány nejpozději od roku 1515. Přímo ve vsi se kasiterit těžil v dolech Jiří, Bohatá útěcha, Bohaté dílo, Tur, Narození Panny Marie a Drahá kožešina, ale většina důlních děl se nacházela na vrchu Sněžná hůrka severozápadně od vesnice. K tamním dolům patřily Zuzana (poblíž vrcholu), Vavřinec, Svatý duch a Volská štola.[5] Doly Zuzana, Vavřinec a Volská štola byly obnoveny na začátku osmnáctého století a činnost ukončily až v letech 1804–1817. Jejich provoz umožňovala odvodňovací dědičná štola František, kterou horníci razili poblíž Luhů z údolí řeky Černé. Důl Drahá kožešina byl uzavřen v roce 1810. Během devatenáctého století fungoval, do roku 1884, železnorudný důl Hilfe Gottes, který dosáhl hloubky asi 200 metrů a od sedmnáctého století poskytl přibližně 150 000 tun rudy.[6]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v letech 1921 a 1930 byla Bludná rozdělena mezi obce Potůčky a Pernink. V části patřící k Potůčkům v roce 1921 žilo 75 obyvatel (z toho 27 mužů). Všichni byli německé národnosti a s výjimkou dvou evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi. V části u Perninku žilo 110 obyvatel. Všichni byli Němci a římskými katolíky.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla část u Potůčků 81 obyvatel, z nichž byli všichni německé národnosti a římskokatolického vyznání. Ve druhé části u Perninku bydlelo 120 lidí: čtyři Čechoslováci a 116 Němců. Kromě dvou evangelíků, jednoho žida a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[8]
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 275.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- URBAN, Michal; ALBRECHT, Helmut. Hornické památky Montanregionu Krušné hory/Erzgebirge. 1. vyd. Jáchymov: Montanregion Krušné hory – Erzgebirge, 2014. 182 s. ISBN 978-80-260-8160-9. S. 40.
- URBAN, Michal. Horní města Krušných hor. 1. vyd. Díl Karlovarský kraj. Sokolov: Fornica Publishing, 2014. 319 s. ISBN 978-80-87194-47-8. S. 98. Dále jen Horní města Krušný hor (2014).
- Horní města Krušný hor (2014), s. 100.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 235.
- Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 232.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bludná na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Pernink na webu ČÚZK