Blondi

Blondi (1941 – 30. dubna 1945, Berlín) byl pes Adolfa Hitlera, konkrétně fena německého ovčáka, kterou dostal darem v roce 1941 od Martina Bormanna. Hitler si nechal Blondi i po tom, co se 16. ledna 1945 přestěhoval do Führerbunkeru. Hitler svého psa miloval a často se s ním nechával fotit, dokonce jí nechal spát s ním v posteli. Blondi hrála roli v nacistické propagandě tím, že zobrazovala Hitlera jako milovníka zvířat. Psi jako Blondi byli vyhledáváni jako „Germánští původní psi“, protože byli blízko vlka, a během nacistické éry se stali velmi módními. 29. dubna 1945, den před svou smrtí, Hitler vyjádřil pochybnosti o kyanidových kapslích, které obdržel prostřednictvím SS Heinricha Himmlera. Aby ověřil účinnost kapslí, Hitler nařídil doktoru Wernerovi Haaseovi, aby jednu otestoval na Blondi, která na následky zemřela. Blondi údajně pocházela z tehdy vyhlášené chovatelské stanice psů ve slezských Kravařích.[1]

Blondi
Eva Braunová a Adolf Hitler se svými psy, vpravo Blondi
Základní informace
Pohlavífena
Narození1941
Kravaře
Úmrtí30. dubna 1945
Vůdcův bunkr
ZeměNěmecká říše Německá říše
DruhPes domácí
RasaNěmecký ovčák
MajitelAdolf Hitler
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štěňata

V březnu nebo na začátku dubna (pravděpodobně 4. dubna) 1945 měla pět štěňat s německým ovčákem Gerdyho Troosta, Harrasem. Hitler pojmenoval jedno ze štěňat „Wulf“, protože to byla jeho oblíbená přezdívka a význam vlastního křestního jména Adolf („ušlechtilý vlk“) a začal ji cvičit. Jedno ze štěňátek bylo vyhrazeno sestře Evy Braunové, Gretl Braunové. Eva poslala Gretl dopis obsahující fotografii Blondi a tří jejích štěňat, přičemž štěně Gretl je označeno šipkou.

Ostatní psi

Během své vojenské služby v první světové válce zachránil Hitler toulavého bílého foxteriéra jménem „Fuchsl“. Hitler měl k psovi velkou náklonnost, a když nebyl na frontě ve službě, trávil spoustu svého volného času hraním se psem v kasárnách. Hitler byl velmi rozrušený, když ho ztratil. V roce 1921, během let chudoby, dostal německého ovčáka jménem „Prinz“, ale byl nucen psa ubytovat jinde. Podařilo se mu však uprchnout a vrátit se k němu. Hitler, který zbožňoval věrnost a poslušnost psa, si poté toto plemeno velmi oblíbil. Vlastnil také německého ovčáka zvaného „Muckl“. Před Blondi měl Hitler dva psy německého ovčáka, oba se jmenovali Blonda. Na některých fotografiích pořízených během třicátých let je mladší Blonda nesprávně označena jako Blondi (ve většině případů byly nápisy fotografií napsány později). V květnu 1942 koupil Hitler dalšího mladého německého ovčáka (od menšího úředníka na poště v Ingolstadtu), aby udržel společnost Blondi. Říkal jí Bella.

Smrt Blondi a dalších psů

V průběhu 29. dubna 1945 se Hitler dozvěděl o smrti svého spojence Benita Mussoliniho rukama italských partyzánů. To souvisí se skutečností, že se sovětská Rudá armáda blížila k jeho místě, posílilo Hitlera v jeho rozhodnutí nedovolit zajetí sebe ani své ženy. To odpoledne Hitler vyjádřil pochybnosti o kyanidových kapslích, které obdržel prostřednictvím SS Heinricha Himmlera. V tomto okamžiku Hitler považoval Himmlera za zrádce. Aby ověřil obsah kapslí, Hitler, který už měl v úmyslu nechat Blondi zabít, aby se nedostala do rukou Sovětů, nařídil doktoru Wernerovi Haaseovi, aby jeden otestoval na Blondi, a pes v důsledku toho zemřel. Hitler se stal naprosto neutěšitelným. Podle zprávy vypracované Josifem Stalinem a na základě svědeckých výpovědí vzal Hitlerův psovod Feldwebel Fritz Tornow Blondiho mláďata a 30. dubna je zastřelil v zahradě komplexu bunkrů poté, co Hitler a Eva Braunovi spáchali sebevraždu. Zabil také dva psy Evy Braunové, psy Frau Gerdy Christianové a vlastního jezevčíka. Tornow byl později zajat spojenci. Erna Flegel, která se setkala s Hitlerem a pracovala na stanici nouzových nehod v říšském kancléřství, v roce 2005 uvedla, že Blondiho smrt zasáhla lidi v bunkru více než sebevražda Evy Braunové. Poté, co bitva v Berlíně skončila, byly ostatky Hitlera, Brauna a dvou psů (myšleno jako Blondi a její potomek Wulf) objeveny ve skořápkovém kráteru jednotkou sovětské kontrarozvědky Směrš. Pes, o kterém se předpokládalo, že je Blondi, byl exhumován a fotografován Sověty.

Odkazy

Reference
  1. Hitlerův pes Blondi pocházel zřejmě z Kravař [online]. [cit. 2008-02-11]. Dostupné online.

Literatura
  • Traudl Junge: Bis zur letzten Stunde. Hitlers Sekretärin erzählt ihr Leben. Claassen, Düsseldorf 2001, ISBN 3-546-00311-X
  • Henry Picker: Hitlers Tischgespräche im Führerhauptquartier. Propyläen, Berlin 2003, ISBN 3-549-07185-X
  • Eatwell, Roger (1995). Fascism: A History. Chatto & Windus. p. 152.
  • Kershaw, Ian. Hitler: A Biography, W.W. Norton & Co. p. 252. ISBN 0-393-06757-2
  • Comfort, David (1994). The First Pet History of the World. New York: Simon & Schuster. p. 247. ISBN 0-671-89102-2.
  • some sources suggest the Summer of 1942 (see: ) or even February 1943 (see: timelines.wsArchived 14 November 2009 at the Wayback Machine)
  • Beevor, Antony (2002). Berlin: The Downfall 1945. Viking-Penguin Books. p. 139. ISBN 978-0-670-03041-5.
  • Sax, Boria (2000). Animals in the Third Reich: Pets, Scapegoats, and the Holocaust. Foreword by Klaus P. Fischer. New York and London: Continuum. ISBN 978-0-8264-1289-8.
  • Kershaw, Ian (2008). Hitler: A Biography, W.W. Norton & Co. pp. 951–952.
  • Kershaw, Ian. Hitler: A Biography, W.W. Norton & Co. p. 952.
  • Galante, Pierre; Silianoff, Eugène; Silianoff, Eugene (1989). Voices from the Bunker. New York, NY: G.P. Putnam's. p. 12. ISBN 0-399-13404-2.
  • Dekkers, Midas; Vincent, Paul (2000). Dearest Pet: On Bestiality. Verso. p. 171. ISBN 1-85984-310-7.
  • Eberle, Henrik and Uhl, Matthias, ed. (2005). The Hitler Book: The Secret Dossier Prepared for Stalin, New York: PublicAffairs, p. 188. ISBN 1-58648-366-8
  • Brush, Karen A. (2007). Everything Your Dog Expects You to Know. New Holland Publishers Ltd. p. 108. ISBN 1-84537-954-3.
  • "Distant Relatives". Abby K-9. March 2006. Archived from the original on 9 November 2007.
  • Bullock, Alan (1962). Adolf Hitler: A Study in Tyranny, Penguin Books, p. 785.
  • Kohler, Joachim; Taylor, Ronald K. (2001). Wagner's Hitler: The Prophet and His Disciple. Polity Press. p. 19. ISBN 0-7456-2710-2.
  • Gun, Nerin E. (1969). Eva Braun: Hitler's Mistress. Meredith Press. pp. 241, 246. ISBN 0-7456-2710-2.
  • Kershaw, Ian (1998). Hitler 1889-1936: Hubris. Penguin Press. ISBN 0-393-320359.
  • Giblin, James; Payne, Robert (2000). The Life and Death of Adolf Hitler. New York, Praeger [1973]. p. 20. ISBN 0-395-90371-8.
  • Beevor, Antony (2002). Berlin: The Downfall 1945. Viking-Penguin Books. p. 357. ISBN 978-0-670-03041-5.
  • von Schirach, Baldur (1967). Ich glaubte an Hitler. Mosaik Verlag. p. 106.
  • Goebbels' Diary, 30 May 1942: " He [Hitler] has bought himself a young German Shepherd dog called "Blondi" which is the apple of his eye. It was touching listening to him say that he enjoyed walking with this dog so much, because only with it could he be sure that [his companion] would not start talking about the war or politics. One notices time and time again that the Führer is slowly but surely becoming lonely. It is very touching to see him play with this young German Shepherd dog. The animal has grown so accustomed to him that it will hardly take a step without him. It is very nice to watch the Führer with his dog. At the moment the dog is the only living thing that is constantly with him. At night it sleeps at the foot of his bed, it is allowed into his sleeping compartment in the special train and enjoys a number of privileges...that no human would ever dare to claim. He bought the dog from a minor official in the post office in Ingolstadt.
  • Dowd, Maureen (13 July 2011). "Opinion: Hitler's Talking Dogs". The New York Times. Retrieved 6 January 2021.
  • Junge, Traudl (2003). Until the Final Hour: Hitler's Last Secretary. London: Weidenfeld & Nicolson. p. 77. ISBN 978-0-297-84720-5.
  • Kershaw, Ian (2008). Hitler: A Biography, W.W. Norton & Co. pp. 951–953. ISBN 0-393-06757-2
  • Gitta Sereny, Albert Speer: His Battle with the Truth, p. 528
  • Kershaw, Ian (2008). Hitler: A Biography, W.W. Norton & Co. p. 952. ISBN 0-393-06757-2
  • O'Donnell, James (1978). The Bunker: The History of the Reich Chancellery Group. Boston: Houghton Mifflin. p. 166. ISBN 0-395-25719-0.
  • Eberle, Henrik and Uhl, Matthias, ed. (2005). The Hitler Book: The Secret Dossier Prepared for Stalin, New York: PublicAffairs, p. 273. ISBN 1-58648-366-8
  • Harding, Luke. "Hitler's nurse breaks 60 years of silence", The Guardian, May 2, 2005.
  • Beevor, Antony (2002). Berlin: The Downfall 1945. Viking-Penguin Books. p. 399. ISBN 978-0670030415.
  • According to the autopsy, both dogs were shot and Blondi was killed by poison. Some sources say that Wolf was killed with the other puppies in the Chancellery garden (see ).
  • Le Tissier, Tony (1992). Berlin Then and Now, After the Battle.ISBN 978-0900913723

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.