Blanka Navarrská (1441)

Narodila se jako jedno z osmi dětí navarrského krále Karla III. a Eleonory, dcery kastilského krále Jindřicha II. 21. května 1402 se v Catanii v zastoupení provdala za ovdovělého sicilského krále Martina a v listopadu téhož roku přistála na Sicílii. Ke skutečnému svatebnímu obřadu došlo 26. prosince 1402. O čtyři roky později Blanka porodila syna, jenž v osmi měsících zemřel. Během manželovy nepřítomnosti byla opakovaně regentkou Sicílie a zůstala jí i po jeho smrti na malárii roku 1409. Tehdy ji tchán Martin Aragonský jmenoval vikářem.

Roku 1413 zemřela bezdětná Blančina sestra Johana a otec Blanku povolal zpět domů. V dubnu 1415 se vrátila do Navarry a v říjnu 1416 byla úředně potvrzena dědičkou království. 5. listopadu 1419 byla jako zralá žena zasnoubena s Janem, o řadu let mladším vévodou z Peñafielu, synem aragonského krále Ferdinanda I. 10. června 1420 v Pamploně proběhla svatba a o rok později se manželům narodil syn. Roku 1425 zemřel Karel Navarrský a Blanka se stala královnou. Zemřela v dubnu 1441 během své náboženské pouti do kláštera Guadalupe a byla pohřbena ve klášterním kostele v Santa María la Real de Nieva.