Blancova chlormethylace

Reakce probíhá v kyselém prostředí za přítomnosti chloridu zinečnatého jako katalyzátoru. Nejprve dochází k protonaci karbonylové skupiny formaldehydu, což vede ke zvýšení její elektrofility. Aldehyd je následně atakován aromatickým π elektronem a poté dojde k rearomatizaci benzenového kruhu. Vzniklý benzylalkohol se následně rychle přemění na chlorid.

Mechanismus Blancovy chlormethylace

Dalšími elektrofily, které se mohou vytvořit v přítomnosti chloridu zinečnatého, jsou (chlormethyl)oxoniový kation (ClH₂C–OH +
2 ) a chlorkarbeniový kation (ClCH +
2 ).[4] Tyto látky způsobují, že deaktivované substráty odolné vůči Friedelovým–Craftsovým reakcím, jako acetofenon, nitrobenzen a p-chlornitrobenzen[5] vykazují při podmínkách chlormethylace jen omezenou reaktivitu.[6] Deaktivované substráty lépe reagují chlormethylmethyletheru v 60% kyselině sírové.[4]

Vysoce aktivované aromatické sloučeniny jako fenoly a aniliny nejsou vhodnými substráty, jelikož u nich také probíhá nekontrolovatelná Friedelova–Craftsova alkylace a často dochází k tvorbě diarylmethanů.[6]

I když je tato reakce velmi účinná, tak pro průmyslové využití není kvůli vytváření malých množství karcinogenního bis(chlormethyl)etheru vhodná.

Byly také popsány obdobné fluormethylace, brommethylace a jodmethylace za použití odpovídajících halogenovodíkových kyselin.[7]

Chlormethylaci thiolů lze provést pomocí koncentrované kyseliny chlorovodíkové a formaldehydu:[8]

ArSH + CH₂O + HCl → ArSCH₂Cl + H₂O

Je rovněž možné použít vhlormethylmethylether:

ArH + CH₃OCH₂Cl → ArCH₂Cl + CH₃OH

Tento postup se využívá k chlormethylaci styrenu při výrobě iontoměničových a Merrifieldových pryskyřic.[9]